![]() |
HD elektro v.o.s. |
A tak se na dlažbě ocitli i dva čerství nezaměstnaní:
pánové Vladimír Hrabec a Petr Durec.
Uživit se potřebovali, práce nikde v okolí nebyla a tak si založili vlastní firmu
HD elektro v.o.s.
Z ušetřených peněz nakoupili přívěsný vozík, nějaké ty žebříky, vrtačky a další nářadí, zapřáhli to všechno za starý VW a vyrazili po vlastech moravských a českých dělat tu práci, kterou uměli – instalovat telefonní ústředny, natahovat telefonní sítě a později i sítě počítačové.
O životě podnikatelů dnes díky televizi panují poněkud zkreslené představy. Proto mi dnes těžko někdo uvěří, že tito dva “podnikatelé a majitelé firmy” trávili týdny a měsíce na cestách po všech možných stavbách a při pracovní době “od nevidím do nevidím” a sedmidenním pracovním týdnu si sami sobě vypláceli úžasnou mzdu 5 000Kč měsíčně. A že to tak dokonce vydrželi několik let, nad tím už kroutím hlavou i já sám. Nicméně výsledek se postupně dostavil a někteří zákazníci si po čase všimli téhle miniparty, na kterou byl spoleh a jejíž práce mluvila sama za sebe. Takže počítačové sítě – vlastnoručně realizované dvojicí H+D a jejich spolupracovníky můžete dnes najít například v těchto (a mnoha dalších) budovách:

Právě prosíťování MOÚ změnilo celou historii firmy. Začalo to tak, že jsem 1. října 1993 nastoupil do MOÚ jako správce (dosud neexistující) počítačové sítě, v listopadu zahájila firma HD elektro její realizaci a zároveň se vybíral dodavatel na počítače, v prosinci se počítače nakoupily a přesně na Silvestra odpoledne dodala firma HD elektro monitory. Ráno na Nový rok 1994 byla počítačová síť v provozu.
Zlom způsobily právě ty monitory. Prostě ústav zjistil, že od HD elektro může nakoupit lépe a levněji než od jiných dodavatelů. Že tahle firma dokáže odlišovat poctivý obchod od kšeftování za vysoké ceny. A tak začala HD elektro obchodovat s výpočetní technikou. Samozřejmě, dodávky Šumperk – Brno se staly velmi brzy problematické vzhledem k velké vzdálenosti. Takže koncem roku 1994 jsem se stal společníkem firmy a v Brně vznikla pobočka zaměřená výhradně na výpočetní techniku.
Naše sídlo bylo v té době právě v areálu MOÚ. Celé roky bylo hlavní náplní naší práce starat se o počítače a síť ústavu. Samozřejmě, stále více rostl počet i ostatních zákazníků a tak jsme se na jaře roku 2000 rozhodli otevřít prodejnu v Brně-Žabovřeskách, na Chládkové 5, kam v krátké době celá brněnská pobočka přesídlila.
Takhle vypadala naše první prodejna - a tady
je ještě pár dalších záběrů...
Důležitý zlom v historii firmy je rok 2000-2002, od kterého firma HD elektro v.o.s. přechází zcela do Brna a v Šumperku dále pokračuje původní firma pod novou hlavičkou HD elektro CZ s.r.o . Jistě, jedná se jen o papírovou záležitost - firma byla oficielně rozdělena na dvě části, nadále ovšem zůstávají přátelské vztahy a úzká spolupráce.
Proč uvádím "zlom" - a přitom období roků 2000-2002? No to je jednoduché - dohoda ve firmě byla poměrně jednoduchou záležitostí, navíc jsme se k tomu chystali už delší dobu. Bohužel, jednoduchou záležitostí to nebylo pro Obchodní soud, kterému zpracování tak složité transakce trvalo plné dva roky. Například každého čtvrt roku jsem byl upomínán, že již nemají v ruce moje Potvrzení o bezůhonnosti v platném provedení (tento dokument měl "životnost" pouhé 3 měsíce). Takže jsem byl nucen vždy znovu a znovu žádat v Praze o nové potvrzení, že mě za poslední 3 měsíce neuvrhli do kriminálu a toto potvrzení doručit na Obchodní soud (totéž i ostatní spolumajitelé). No a když po dvou letech Obchodní soud svou práci zdárně dokončil (stačilo prostě opsat jednu stránku, kterou jsme v roce 2000 na soud doručili), bylo všechno ještě v horším stavu než původně - adresy popletené, jako vlastník uveden někdo, kdo z firmy již definitivně odešel a neměl s firmou nadále nic společného atd. Takže podat odvolání a opět čekat, než se soudu uráčí. V dalším kole se již zadařilo lépe (jen jim vypadlo moje rodné číslo, za což jsem dodatečně zaplatil 1000Kč pokutu). A jeden drobný detail - díky dlouhé době zpracování provedl soud změny se zpětnou platností a to každou z těch změn k jinému datu, takže se jednou budou historici marně dohadovat, ke kterému datu se vlastně naše firma rozdělila.
Dalších několik let jsme provozovali firmu v Žabovřeskách na Chládkové, až nám konečně naše prodejna pomalu přestala stačit a my se začali ohlížet po něčem větším a blíže k centru města. Oslovili jsme 4 realitky, které nám nabídly celkem 2 varianty (zcela nevyhovující), dalších 160 prodejen jsem si našel (a poctivě prošel a prohlédl a nafotil) sám ...
...a konečně v říjnu 2006 Marcelka objevila tento inzerát na prázdnou prodejnu v centru města za solidní cenu.
Ještě ten den jsme si to byli prohlédnout, místo se nám líbilo a tak jsme se rozhodli prakticky okamžitě. Smlouva byla sepsána ještě ten týden a vzápětí začaly úpravy nové prodejny a stěhování.
|
|
A díky tomuto našemu obrovskému úsilí jsme přesídlili od Nového roku 2007 podstatně blíže ke středu města, navíc do větší prodejny na Křenové 35 (a ani se nám moc nezvedl nájem, hejč !!!). Pro nás to znamenalo, že zde o nás vědělo mnohem více lidí než dřív (zatímco na Chládkové přešlo kolem naší výlohy tak asi 5 chodců za den, na Křenové kolem nás projelo asi 500 elektrik a nepočítaně aut a chodců). A pro vás to znamenalo, že jste nás měli hned poblíž centra - asi 300m od nádraží - a nemuseli se za námi kodrcat na konec světa.
Velmi se nám tu líbilo a já byl pevně přesvědčen,
že zde už vydržím do důchodu. Celou prodejnu jsme si zařídili podle našich
představ, k původním skříním ještě dokoupili skleněné vitríny, opět
jsme naše řady rozšířili o technika A první dva roky to vypadalo, že
se nám tu bude dařit. Bohužel, na podzim roku 2008 začala krize - a bylo
zle. Lidé najednou neměli peníze (nebo je spíše nechtěli utrácet) a přestali
chodit. A nám tak klesaly tržby. A když nejsou tržby, není z čeho platit
faktury a energie a telefony a nájem...
Snažili jsme se zatnout zuby, snížit náklady, půjčit si
peníze na vykrytí těch největších problémů a vydržet. Nějakou dobu se
nám to dařilo, bohužel to nešlo věčně. Takže v roce 2010 již byla
situace neudržitelná a my byli nuceni opět změnit sídlo.
S vyhledáváním vhodných objektů jsem měl zkušenosti již
od minule. Opět jsem procházel desítky a desítky volných prodejen (a že
jich od minule přibylo !), ale bylo to teď mnohem obtížnější. Teď už nešlo
o to najít "nějaké" prostory - pokud nám štěstí nepřálo na Křenové,
která je rušnou hlavní ulicí, pak bylo nutno najít ještě lepší místo -
a za rozumnou cenu. A najít takovou prodejnu - to byl docela oříšek.
Např. mě docela deprimovalo zjištění, že v samotném centru města, na Náměstí
svobody, zkrachovala nedávno jiná počítačová firma. Proboha, jaká už může
být v Brně lepší adresa pro prodejnu? Nebo je krize opravdu tak zlá, že
mimo několika velkých společností se nikdo jiný na trhu neudrží?
Hledal jsem opravdu dlouho - a neúspěšně. Vše bylo buďto
moc stranou od centra, nebo na zastrčeném místě, příliš drahé (např.140tis./měs
si opravdu nemůžeme dovolit) apod. Přitom datum, do kdy jsme se museli stěhovat
se kvapem blížilo. Nakonec jsem musel stanovit jasný termín, kdy budeme
muset odpískat stěhování a začít realizovat přesun firmy do nějakého
skladu. Padl i tento termín - a já musel připustit, že přecházíme na
nouzovou variantu se skladem. Naštěstí asi 1/2hodiny potom narazila Marcelka
na netu na čerstvý inzerát, který vypadal více než nadějně. Já na nic
nečekal a vyrazil tam na obhlídku. Marcelka zatím zkontaktovala realitního
agenta, který se tam se mnou sešel - a já se nestačil divit. Jednalo se o Večerku,
nacházející se kousek od našeho bytu, do které jsme navíc prakticky každý
večer po práci chodili pro jídlo.
A teď už k současnosti:
Doufám, že v naší prodejně najdete vše, co hledáte – široký sortiment zboží, odborné služby i pracovníky, kteří vám ochotně pomohou vyřešit vaše problémy.
Několik slov k nám, kteří vás zde budeme obsluhovat:
jsme tak trochu
blázni, alespoň tedy do počítačů (to o nás ostatně tvrdí naši příbuzní,
známí i zákazníci). Proto nás zde najdete nejen v pracovní době, ale mnohdy dlouho do
večera nebo o víkendu. Je těžké říct, jestli tady pracujeme nebo se bavíme – počítače jsou pro nás
hlavně koníčkem a tak se mnohdy pouštíme i do věcí, na kterých rozhodně
nezbohatneme – důležité pro nás bývá vyřešit zajímavý technický problém,
naučit se zase něco nového ale hlavně - uspokojit zákazníka. A v informačních technologiích je toho nového stále tolik, že člověk
s učením nepřestává vlastně nikdy.
Pro vás – zákazníky – je to samozřejmě výhoda. Rozhodně vám neřekneme “Nemáme a ven!”, nebudeme vás přesvědčovat “Zeptejte se někde jinde!” ani vás nenecháme odejít s nepořízenou. Prostě
vaše problémy na naši hlavu.
Bořivoj Volný
Spolumajitel, ředitel - no zkrátka BigBoss