HD elektro v.o.s. Brno
zpět - na hlavní stránku
 HD elektro

 

HD elektro v.o.s. BRNO - Královo Pole
servis výpočetní techniky

Poradna
úvodní stránka

 

návrat na úvodní stránku  
Poradny

Monitory

Počítačové
konektory
Chlazení

Spolehlivost
životnost
servis

Co nakoupit

Jak vybírat operační paměť?

   Co to vlastně je? No přece RAMka (random access memory - paměť s možností náhodného přístupu) - nebo taky mozek našeho počítače, do kterého si mašinka ukládá všechny informace, které během práce potřebuje.

Nezapomínejme - na rozdíl od pevného disku (HDD) je informace v RAM uložena pouze dočasně - pokud RAM dostává napájecí napětí.
Vypnutím počítače RAMku spolehlivě vymažeme.
RAMka je po procesoru nejrychlejší částí počítače.

A jak RAMka vypadá - jaké druhy známe? Tak tady jsou - pěkně shora dolů:

 samostatný "brouk", tedy integrovaný obvod DIL 
(Dual In Line), 

SIPP 
(Single Inline Pin Package)
 s tou se člověk příliš často nesetkal  

SIMM 
(Single Inline Memory Module
v provedení 30-pin 

a 72-pin 

a nakonec DIMM 
(Dual Inline Memory Module): 

SDRAM 
(Synchronous Dynamic Random Access Memory) 

 

a konečně DDR SDRAM 
(Double-Data-Rate Synchronous Dynamic Random Access Memory)

Ale bude asi přece jen líp, když se jim budeme věnovat trochu podrobněji.

 

     

SIMM 30pin
Nejstarší moduly, používané od doby PC-AT286
8-bit, tím pádem vždy čtveřice, 
velikost 1/4MB !! - 1MB - 4MB
SIMM 72pin
Používáno v době prvních Pentií
32-bit, velikost 4MB až 64MB
SDRAM 168pin
V období Pentium II - Pentium III
64-bit, rychlost 66-100-133MHz
velikost 16MB (výjimečně), 32-64-128-256MB,
512MB (výjimečně)

Skončily v propadlišti dějin


následující moduly se sice používaly, ale nikdy nedosáhly většího rozšíření

SIPP
(Single Inline Pin Package )
tyto paměti byly obdobou 30-pin SIMM

RIMM
používáno u prvních generací Pentium 4 (socket 423)
16-bit, rychlost (nejčastěji) 800MHz !!!

Původně obrovská bomba - Intel do nich vkládal až neskutečné naděje

RIMM bohužel tyto naděje nesplnily. Důvodem byla jednak neúnosně vysoká cena, navíc skutečná rychlost práce byla zhruba třetinová, než by odpovídalo na tehdejší dobu velmi vysokému kmitočtu 
Realita byla taková, že nejběžnější 800MHz RIMM podával výkon srovnatelný s mnohem levnějším modulem DDR 266MHz.
To ovšem nebylo zdaleka všechno - např. díky seriovému přenosu dat (všechny ostatní typy pamětí používají přenos paralelní)
bylo NUTNÉ OSADIT VŠECHNY PAMĚŤOVÉ SLOTY
.
Místo chybějících modulů se musely použít spec. záslepky.
Dále - u ostatních typů pamětí lze použít modul o téměř libovolné rychlosti - deska se už s pamětí "domluví". Bohužel,
u RIMM paměti se musel použít modul přesně stejně rychlý, jako deska
.
A že těch variant bylo:
600MHz
700MHz
800MHz
1066MHz
1200MHz
1333MHz
1600MHz
A navíc ještě další dělení dle počtu kanálů (a s tím zároveň i jiná patice)
Jednokanálové - 184 pinů, 16bit
Dvoukanálové - 232 pinů, 32bit
Čtyřkanálové - 326 pinů, 64bit

Prostě vývojáři to parádně překombinovali
 (celkem 10, ovšem vzájemně nezaměnitelných variant)
a tím pádem se neúspěchu RIMM pamětí ani nelze divit.

Běžně používané a široce rozšířené typy pamětí

DDR 184pin
nejrozšířenější paměti pro Pentium 4 či Athlon XP
64-bit, rychlost 200, 266, 333, 400, 433, 466, 500MHz
velikost 64MB-4096MB

defaultní napájecí napětí 2,5 nebo 2,6V

 

DDR2 240pin
dosahují 2x vyšší výkon než DDR
64-bit, rychlost 400, 533, 667, 675, 800, 900, 1000, 1066, 1100, 1150, 1200MHz
velikost 256MB až obvykle 2GB
existuje i modul 4GB - málokdo ho držel v ruce, jeho cena byla násobně vyšší než by odpovídalo kapacitě

defaultní napájecí napětí 1,8V

DDR3
64-bit, rychlost 1000 až 2800MHz
velikost 256MB až údajně 16GB

moduly s rychlostí přes 2000MHz se objevují jen málo a ještě méně je základních desek, které je podporují

defaultní napájecí napětí 1,5V
napájecí napětí pro moduly určené k přetaktování
1,65 nebo 1,8V
moduly se sníženou spotřebou
PC3L   1,35V
PC3U   1,25V


 A současnost ?

V roce 2014 se dostávají do prodeje DDR4 - 284pin
zatím ve frekvencích 2133MHz-2400MHz-2666MHz-2800MHz-3000MHz-3200MHz-3466MHz-3600MHz-3733MHz-4000MHz-4266MHz až 4800MHz
velikost modulů (1GB-2GB se prakticky nevyskytují) 4 - 8 - 16 - 32GB

defaultní napájecí napětí 1,05 až 1,2V

 


Že všechny předešlé 4 verze vypadají zcela stejně?
A někteří zákazníci zdůrazňují: "Jsou stejné - všechny mají jen jeden zářez !! já to počítal..."

  Tak pro srovnání - pěkně vedle sebe - DDR, DDR2, DDR3
vidíte, že je nemůžeme zaměnit - klíč (zářez) je pokaždé v trochu jiném místě, takže je můžeme zasunout opravdu jen do toho slotu, který je pro ně určen.
A tady ještě jednou - včetně DDR4:

Vidíme, že každý typ má zářez (neboli Voltage Key) trochu jinde, ale jen DDR3 ho má opravdu natolik bokem, že se to dá rozlišit na první pohled.

Takže ještě jednou - i s rozměry:


Navíc se pochopitelně liší i dalšími vlastnostmi - například počtem pinů, frekvencí, napájecím napětím !!!


Používané frekvence u jednotlivých generací pamětí


Používané pracovní napětí u jednotlivých generací pamětí

Nejen umístění klíče, ale i ostatní vlastnosti radikálně odlišné.
Takže pokud to zkusíte nějak znásilnit - riskujete, že budete mít po pamětech i po základní desce !

To není žádná teorie ! Byl jsem svědkem toho když kolega-programátor chtěl pomáhat,
zasunul (s určitým úsilím se povedlo) modul do patice obráceně, zapnul - začoudilo to, zasmrdělo - a bylo vymalováno.
"Do háje" šla RAMka i deska...

A dodnes nezapomenu na jeho nešťastný výraz - to jsem fakt udělal já ???

Jak paměti rozeznat?
teď samozřejmě předpokládám, že je nemáte v original krabičce, ale že se vám v malebném nepořádku válejí po pracovním stole...
(což je sice zásadně špatně, ale já to mívám taky tak...)

Předně - DDR3 má výřez (klíč, Voltage Key) posunutý oproti všem ostatním skoro o dva centimetry bokem - tu tedy snadno poznáme.
A ty ostatní? nejběžnější je dnes verze DDR4 - naopak DDR2 se dnes již téměř nevyskytuje.
A DDR (nebo chcete-li DDR1) ? Tak na ty opravdu pozor, zvláště když se snažíte nakoupit levně na inzerát. Ve vyhledávačích se totiž velmi často stává že vám na dotaz "DDR4" najdou "DDR 400" - tedy vlastně DDR 400MHz, což je běžná varianta pamětí DDR(1). A aby to bylo ještě veselejší - řada vykuků vám ty stařičké DDR(1) budou nejen nabízet místo dnešních DDR4, ale budou se dokonce dušovat, že je to přesně ono, co potřebujete !! A nejde ani tak o těch pár stovek, o které tím přijdete, mnohem horší je ten zcela minimální rozdíl v poloze klíče, který činí pouhý 1 mm !!! a pokud to přehlédnete a pokusíte se jako ten můj kolega programátor o trochu víc zabrat a zatlačit - a kurňa, tak pude to tam nebo nepude... tak si můžete vykoledovat to, že to tam nakonec přece jen nějak narvete - a co bude následovat, to si znovu přečtěte o pár řádků výše...

A když si nejsem jistý, o jaký typ se jedná - - strejda Google nám docela určitě poradí.
Stačí opsat označení paměti ze štítku.

 

Takže hlavní problém
který z těch modulů je nejlépe zvolit do vašeho počítače?

   Minule s touto otázkou přišel zákazník a začal vyzvídat: "je lepší ta paměť SDRAM nebo DDRAM? A nebylo by dobré použít ty RIMM paměri, ty jsou prý obzvlášť rychlé? A vůbec, když jsme u té rychlosti - jakou frekvenci paměti bych mu doporučil?"

   Nějakou dobu jsem se ho snažil přerušit. Když se mi to konečně podařilo, zeptal jsem se, jestli už má vybranou základní desku. Samozřejmě, nejen vybranou, ale i zakoupenou. Proč?
   Pokusil jsem se mu vysvětlovat, že tím je vlastně otázka pamětí vyřešena. 
Nesouhlasil: 

"Ono se to dá určitě nějak pozměnit, upravit, upilovat, nějaká redukce..."

   Takže začnu trochu jinak.
Ten, kdo ví přesně, jakou paměť použít, ten pravděpodobně tenhle článek nečte.
A tomu, kdo zde doufá najít potřebné informace, důrazně radím:

Nechte výběr pamětí profesionálům.

     Aby si teď někdo nestěžoval, že jsem vás odbyl jenom tak snadno - pár informací doplním. Ale stejně budu doufat, že omezíte vlastní iniciativu a přinesete raději počítač do odborné firmy.

     Hlavní typy pamětí jsem už vyjmenoval. Zde ovšem problém při výběru není. Nemůžeme prostě dát do základní desky cokoliv - každá deska umožňuje použít jen jeden typ pamětí (pouze ve výjímečném případě se v přechodných dobách vyráběly některé desky pro dva druhy pamětí - DIMM/SDRAM, SDRAM/DDR, DDR2/DDR3).

Při výběru tedy nejde o to, který typ paměti vybrat - to je dáno deskou. 

     Druhá otázka je frekvence - obecně platí, že použijeme nejrychlejší paměť, kterou deska zvládne nebo kterou máme k dispozici. Jsou ovšem výjimky - kdy se musí frekvence paměti přizpůsobit použitému procesoru, ale to se dá zjistit z manuálu.
     Stejně tak z manuálu zjistíme, kolik pamětí můžeme do desky osadit a do kterých slotů (případně v jakém pořadí). To všechno jsou otázky, na které se dá snadno odpovědět.
   Něco jiného ale je, pokud vybíráme konkrétní modul. Pravda, jednou se mi dostal do ruky manuál, kde byl asi na 20-ti stranách vypsán seznam všech možných modulů, pro které výrobce zaručoval kompatibilitu. Bohužel, ani na těchto 20-ti stranách jsem nenašel žádný modul, který by byl u nás v republice v té době v prodeji. A zde právě začíná ta hlavní potíž - kompatibilita. Velmi podobné moduly, s prakticky úplně stejnými parametry se liší právě tou kompatibilitou - jeden v desce fungovat bude, druhý ne (anebo - což je horší - fungovat bude, ale blbě !!!). A přitom tato skutečnost nevypovídá vůbec nic o kvalitě těchto modulů. Rozhodně se nedá říct, že ten nefungující v naší desce je horší nebo dokonce vadný. Pouze je nekompatibilní zrovna s tou naší deskou - toť vše.

 

Pozor na levné paměti z inzerátů !!!

Nemusí být zrovna vadné - může se ale jednat o paměti určené pro servery -
označení je ECC nebo REGISTERED.
Tyto paměti jsou sice kvalitnější (mají zabudovaný samoopravný kód zaručující maximální spolehlivost),
ale běžné základní desky s nimi neumějí spolupracovat.
A levné jsou právě proto, že je někdo vytáhl z vyřazeného serveru a teď jsou mu k ničemu - nemá je kde použít.

Jak je poznáme ?

Všimněte si - chipy na modulu jsou nejen menší (což je u DDR4 obvyklé), ale navíc jsou střídavě pootočené o 90° a většinou jich bývá mnohem víc než obvykle - dokonce ve dvou řadách.
Což ovšem u třetího příkladu neplatí - tam se modul až nápadně podobá úvodnímu obrázku pro DDR4.
Teda - uprostřed modulu je navíc jeden větší/jiný chip (ten právě kontroluje paritu), taky celkový počet paměťových chipů je 10 (19) místo běžných 8/16 - tedy 8bitů+1paritní+"cosi" - takže hlodá v nás sice podezření, ale kde vzít jistotu,
že před sebou máme opravdu modul ECC ? - tedy modul pro většinu desek nevhodný ??!!!
Jistotu získáme snadno !
Opíšeme do vyhledávače označení ze štítku (HTM31GR7CFR4A, M393B1G70BH0-YK0) a hned víme na čem jsme
 - strejda Google nám opět docela určitě poradí.
Zdá se vám to zbytečně komplikované? Nebuďte líní - napsat 10 znaků do vyhledávače a přečíst výsledek vám zabere stěží půl minuty - a máte jistotu !

A když štítek na modulu chybí?

NEBRAT !!!

Může se pak jednat o cokoliv, např o ručně vyráběný modul poskládaný z mixu různých chipů, odpájených z vyřazených modulů. A ujišťuji vás, tohle není žádná konspirační teorie!
Např. na eBay je takových nabídek plno, na Dálném Východě je spousta manufaktur, které se právě na tohle specializují. Některé chipy před opětovným použitím kontrolují a výrobu mají organizovanou profesionálním způsobem. Jiné ovšem nekontrolují nic, v zásobnících mají mix recyklovaných, tedy odpájených chipů různých výrobců a hlavně s různým kmitočtem a produkují tak ve velkém moduly s nedefinovatelnými vlastnostmi. A vzhledem k tomu, že vy odlišit kvalitní "repas" od odfláknutého rozhodně nedokážete, tak (i když je to levné) - opakuji

NEBRAT !!!

A jeden nepříjemný dovětek - na eBay se objevují i moduly s padělaným štítkem.
A rozlišit originál od padělku je pak oříšek i pro opravdového profesionála.
Jo - a zapomeňte, že když si dali takovou práci s paděláním štítku, tak že stejně pečlivě vyrobili i ten repas.
Tůdle !!

 

   Čím se vlastně jednotlivé moduly navzájem liší? Předpokládejme, že se jedná o stejný typ, stejnou frekvenci, stejnou kapacitu. Je zde ale ještě další rozdíl, kterého si můžete na obrázcích všimnout - a to je různý počet paměťových chipů na modulu. Nejlevnější provedení má jen 4 chipy (a funguje obvykle jen v deskách s nejvyšší kompatibilitou). Náročnější desky vyžadují moduly s 8 chipy a ty nejnáročnější dokonce se 16 chipy (v tom případě jsou osazeny obě strany modulu). Aby to ale nebylo všechno, liší se jednotlivé moduly ještě vnitřní organizací paměti - ale to už je složitější záležitost a sem asi nepatří. Důležité je uvědomit si, že to není tak jednoduché, jak to na první pocit vypadá a že nemůžeme strčit cokoliv kamkoliv.

Před nedávnem jsem měl na prodejně zákazníka, který chtěl přidat paměť do počítače. Sice si ochotně vyslechl moje připomínky, ale potom stejně trval na svém - dejte mi cokoliv, však ono to tam určitě půjde. Ještě jednou mu vysvětluji, že to není tak jednoduché a přitom beru jednu paměť do ruky. Zákazník to zpozoruje a jásá:
"jo jo jo, to je přesně ta, co potřebuju, já to poznám, ta moje má úplně stejnou zelenou barvu !!!"

   Jak zjistit kompatibilitu? Jak už jsem naznačil - podle barvy asi ne. Máme k tomu snadný prostředek - testy. Samozřejmě, zapomeňte na "test" který probíhá pár vteřin při startu počítače. Je to sice také test paměti, ale tento test pouze kontroluje pár nejdůležitějších údajů - když to přeženu, řekne nám zda máme paměť správně zasunutou a jakou má velikost. Toť vše.

   Mnohem důkladnější jsou speciální programy, které jsou určeny na důkladné otestování funkčnosti paměti. Tyto testy mají řadu postupných kroků: napřed zapíšou paměť samými jedničkami - 1111 1111 - a samozřejmě celý zápis zkontrolují. Potom následují nuly - 0000 0000 - a opět kontrola. Potom nuly a jedničky - 0101 0101 - a naopak jedničky a nuly - 1010 1010 a samozřejmě opět kontroly. A potom - následuje celá řada dalších, stále složitějších kombinací. Výsledkem je test, jehož jeden průchod (všechny kombinace) trvá asi hodinu a plná kontrola paměti (např. u nového počítače) může trvat zhruba 24hod. Teprve takto provedený test dává jistotu, že je paměť se základní deskou opravdu plně kompatibilní.

   Samozřejmě, tak zdlouhavé testování se většině zákazníků nelíbí. Většinou se to proto řeší tak, že se paměť zasune do slotu a "vyzkouší se to". Může dojít ke třem variantám:
1) počítač se nerozjede nebo hned úvodní test v BIOSu ohlásí chybu
poměrně dobrá varianta - uživatel alespoň ihned ví, na čem je
2) počítač se rozjede a vše je zcela v pořádku
výborná verze, bohužel ne tak běžná, jak by si někdo přál a navíc - bez podrobného testu nemáme jistotu, že je vše opravdu v pořádku
3) počítač se rozjede a vše je zdánlivě v pořádku - zákazník jásá - bohužel, občas se při zápisu nebo čtení objevují chyby
Tato varianta je bohužel docela častá.
Počítač sice funguje, ale občas dochází k chybám, objevují se "modrá okna" ve Windows, špatně se zapisují soubory atd. Vlastně, můžete si vymyslet jakýkoliv problém a mějte jistotu, že se může při nekompatibilní paměti projevit. Důležité je, že tyhle chyby se objevují nahodile a nikdo je s výměnou paměti nespojuje.

   Proto zdůrazňuji: pokud doplňujete paměti, vždy použijte důkladný test. Není příliš důležité, zda použijete některý MemTest (freeware) nebo některý jiný program z Internetu, případně i Win podobný program obsahují (ale ten můžeme spustit až na nainstalované mašině, zatímco kontrola paměťových modulů by měla proběhnou na čistém HW). Důležité je test nevynechat a raději ho nechat proběhnout několikrát, než ho nedočkavě přerušit po pěti minutách.

   Nakonec: Jaká je pravděpodobnost, že bude paměť s deskou kompatibilní?
   Záleží hlavně na základní desce. Přitom pro laika mohou být některé vztahy dosti zavádějící. Např. moje (kdysi) oblíbené desky KT6-V od firmy MicroStar (MSI) byly zcela "mírumilovné" - fungovaly v nich prakticky jakékoliv paměti. Naopak skoro stejná deska - provedení KT6 Delta - byla na paměti neobyčejně vybíravá a byl opravdu velký problém, nějakou správně fungující paměť pro ni najít.
   Občas se nám stává, že přesvědčujeme zákazníky o tom, aby raději přinesli počítač s sebou, jen tak jim můžeme zaručit, že jim tam bude nová paměť správně chodit. A pak se tam "chytne" hned první modul a zákazník se na nás mračí, že se tahal s počítačem zbytečně. Ovšem na druhé straně - přišel zákazník, vyslechl si naše vysvětlování a na závěr se rozhodl, že si prostě vezme modul s sebou. Konec konců - bydlí jen dva bloky od naší prodejny, tak to nemá zase tak daleko, když modul nebude správně fungovat, přinese ho vyměnit za jiný. A testy si umí spustit doma také. Takže modul si odnesl, za půl hodiny byl zpátky - modul vykazoval chyby. Vyměnili jsme mu ho - a za půl hodinky se to opakovalo. No, co budu povídat - když se vracel počtvrté, měl pod paží i počítač. Že přece nebude furt lítat sem a tam...(Přičemž si jaksi zákazník neuvědomuje,  že nám tím také komplikuje život - musíme opakovaně vystavovat a zase stornovávat účtenky, kontrolovat moduly, které přinesl vrátit atd. Což při jednom pokusu jde, pokud se to opakuje vícekrát - umíte si představit tu spoustu zbytečné práce?).
   No -a dosavadní rekord drží zákazník, kterému se v počítači "chytil" až šestnáctý modul !!!

Z čehož vyplývá - výběr paměťového modulu je vždy tak trochu loterie a opravdu se to nevyplatí podceňovat.

Abych vám trochu zlepšil náladu:

čím novější technologie RAM, tím méně problémů s kompatibilitou.

    Největší problémy byly asi u SDRAM a DDR1, s novějšími generacemi RAM se problémy zmenšují. Ale zapomeňte na to, že by už problémy nebyly - zrovna včera jsem tady dělal škatule-škatule hejbejte se a běhal s 8GB DDR3 modulem v ruce a hledal, ve které desce bude nebo nebude fungovat. A deska našeho hlavního serveru si vůbec vymejšlí - taky DDR3, ale s normálními moduly si nerozumí, ona prostě chce něco extra.

Zdánlivě extrém - ve skutečnosti naprosto typický, učebnicový příklad.

    Deska našeho serveru má (dnes, když toto píšu) stáří 8 roků. Co to znamená?

1) deska je v závěrečné fázi svého života
2) výkon je bez problému - použitý Intel i5 zvládne vše dostatečně rychle, nemám proti němu žádné výhrady.
3) spolehlivost také OK, server běží nepřetržitě - a běžel by ještě déle, kdyby ho vždy po řadě týdnů nebylo potřeba restartovat kvůli nějakým aktualizacím
4) jen ta kompatibilita - tady už to skřípe...

    Aby bylo jasno - není to ani použitou základní deskou, ani zvolenou platformou, nic takového.
Je to jen a jen věkem.

    A tak deska, která původně "sežrala" jakoukoliv paměť, kterou jsem tam strčil, si po letech začala vymýšlet. Tohle jí nechutná, tohle se jí nelíbí - a já musel hledat, až jsem našel modul, který byl původně určený pro přetaktované (OC) mašiny a u kterého jsem nyní rád, že s ním počítač jede aspoň na 1333MHz (zatímco dřív chodil s běžnými moduly na 1600MHz, jen to svištělo).

Proč?

Opakuji - jen a jen kvůli stáří.

    Musíme se prostě smířit s tím, že s věkem se všechny vlastnosti mění - jak u počítačů, tak i u lidí. A tak zatímco já mám sice kolem hlavy stále ještě mohutnou hřívu - jen už ne hnědou, ale bílou - tak vlastnosti starého počítače se mění také. A začíná se objevovat otázka - kdy ho vyměnit za nový ?

    V případě mého serveru je odpověď snadná - výměnu základní desky sice zvládnu, jak se říká "levou zadní", ale na potřebné změny operačního systému si budu muset pozvat kamaráda-Linuxáka. A protože on je tvrdě vytížen (pracuje na vývoji Red Hat Linuxu, přednáší na univerzitě a kdovíco ještě) - tak se to prostě odloží až na dobu, kdy to bude opravdu nutné...

A jak je to s vaším počítačem? kdy ho opravovat - a kdy nahradit novějším "železem" ?

Pokud mohu poradit - dejte na to, co vám k tomu (po prohlídce vašeho zařízení) řeknu.

Věřte, že už se vyznám, pár (tisíc) mašin mi už rukama prošlo - když řeknu OPRAVOVAT, tak se to asi vyplatí.

A když řeknu KONEČNÁ - tak prosím nesmlouvejte, KONEČNÁ je prostě KONEČNÁ a všechno ostatní je jednoduše vyhazování peněz.

A moduly DDR4? ve většině případů plná kompatibilita se vším - a pak najednou držíte v ruce modul, který v daném počítači nebude a nebude fungovat. Takže zapomeňte na to, že by se člověk časem mohl o tuhle problematiku přestat zajímat - problémů je sice podstatně míň, ale když - tak stojej opravdu za to.

A možná ještě pár slov pro ty, kteří chtějí mít počítač co nejrychlejší:

Rozhodně neplatí, že rychlejší modul musí automaticky znamenat vyšší rychlost počítače.

     Jednak - každá deska má nějakou hranici, frekvenci paměti se kterou ještě umí správně spolupracovat. A pokud použijeme modul s frekvencí, kterou deska nezná, může skutečná rychlost zpracování klesnout třeba také na polovinu očekávaného stavu.
     Konkrétní případ - deska umožňuje použití pamětí DDR2 do frekvence 800MHz. Zákazník použil špičkové (a drahé) paměti DDR2-1066MHz a očekával pochopitelně i nárůst výkonu. Deska se však s paměťovými moduly nedokázala "domluvit", načetla je jen na polovičním kmitočtu a tudíž je používala jako 533MHz - což bylo samozřejmě mnohem méně, než těch původních 800MHz.

     Ale může dojít i k situaci, kdy použijeme modul se "správnou" frekvencí a výsledek opět nebude optimální. Stává se to obecně u nejrychlejších modulů, které deska umí využít. Pak se vám může opravdu stát, že modul některého výrobce si s vaší základní deskou bude rozumět lépe nebo hůře, než modul výrobce jiného. Což ovšem vůbec nic nevypovídá o kvalitě dotyčné RAM a už vůbec ne o kvalitách výrobce - znamená to jen to, že si právě tato základní deska nerozumí s určitým modulem RAM - nic míň a nic víc.

    A současné - nejnovější paměti DDR4 ?
    U těch je k dispozici široká škála modulů s frekvencí od 2133MHz až po 4800MHz - ale třeba u běžných desek pro procesory Intel 6. až 9. generace je nutno podívat se, jaký chipset deska používá. Levnější (nižší řady) chipsetů dovedou využít jen moduly do rychlosti 2666MHz - a zakoupením rychlejší (a dražší) RAM ve skutečnosti žádného zrychlení nedosáhneme. Takže pro RAM o frekvenci 3000MHz a výše budeme muset volit také odpovídající základní desku - žádné triky nám u levnějších desek nebudou nic platné.


     Co z toho všeho vyplývá? No, hlavně to, že vám asi budu zase kazit radost - NESTAVĚJTE SI POČÍTAČ DOMA !!
Pokud se totiž dostanete do podobné situace, nemůžete s tím prakticky nic udělat. Smontujete počítač - nastartujete - a pokud se rozběhne, je hotovo.
Říkáte, že u nás to děláme stejně?
     Ale vůbec ne ! Tím, že se počítač rozběhne to teprve začíná. Já totiž podrobím počítač/RAM testu spolehlivosti - a u nové mašiny se to provádí hned po smontování železa, ještě před instalací operačního systému. A podle času, který mám k dispozici to nechám běžet alespoň přes noc, nejlépe přes víkend. A po instalaci operačního systému? Spouštím hned několik výkonových a zátěžových testů.

 

Zátěžový test

     Jedná se o program, který vytěžuje počítač na 100% výkonu.

Buďto se jedná o zatížení procesoru, nebo o zatížení grafické karty, případně obojího naráz.

    Tyto testy vlastně kontrolují kvalitu a funkčnost chlazení - při dobrém chlazení se teplota (CPU nebo GRAFIKY) po krátké době "opře o strop" - tedy přestane stoupat. Naopak - pokud se teplota stále - byť třeba jen pomalu - zvětšuje, je chlazení nedostatečné a je s ním potřeba něco udělat.

A extrém - po krátké době se počítač sán vypne - teplota (CPU nebo GRAFIKY) dosáhla kritické hodnoty !

Nutný razantní zásah do chladicího systému !!!

 

A jak dlouho se test provádí? - dokud nemáme jistotu, že je chlazení vyhovující.

    Výkonové testy nám umožňují zjistit rychlost procesoru, grafiky, pamětí, harddisků atd. A protože mi těch počítačů už pár rukama prošlo, dokážu velmi rychle určit, jestli to jede správně - nebo naopak pomalu. A pokud to pomalé bude - začnu hledat chybu. A - věřte nebo ne - i nečekaně slabý výsledek u procesoru nebo grafiky bývá často způsoben právě tou nevyhovující pamětí.

    Varianta, že nemám optimální paměťový modul? Žádný problém - sáhnu do přihrádky, vytáhnu jinou značku či jiný model a vyzkouším to s tím. Což vy asi doma udělat nemůžete. Pokud např. plné osazení pamětí do počítače přijde na pár tisíc Kč - těžko předpokládat, že si někdo při domácí stavbě počítače preventivně zakoupí několik sad a vyhodí tak třeba desítky tisíc Kč. Naopak - ve firmě je to samozřejmost, nějaké ty zásoby pamětí jsou pochopitelně na skladě pořád a je tak možnost doladit každý počítač na optimální výkon.

 

+



HD elektro v.o.s. - servis výpočetní techniky

tel.  530 342 542 mobil  775 524 130
servis@hd.cz



Záchrana dat

Zajistíme vám záchranu - obnovu - zálohování vašich dat ze všech běžných medií:
HDD z počítačů, notebooků i externí (USB)
flešky, paměťové karty do foťáků a mobilů
a dalších běžných i méně běžných datových nosičů

Jednak se záchranama dat zabýváme dýl,
než polovina z vás pobíhá po této planetě.

A také na záchrany vašich disků používáme nejmodernější jemné vysoce specializované nástroje

Používáme nejmodernější specializovanou techniku, specielně vyvinutou na tyto operace (ale občas se uchylujeme i k virguli, zaklínání a černé magii vůbec).

A hlavně - dokážeme zachránit data prakticky ze všech druhů datových nosičů.

 

 

Servis poskytujeme na naší domácí adrese:

Domažlická 2, Brno - Královo Pole
rožák Domažlická/Štefánikova

Trasa šaliny 1 a 6 – mezi zastávkami Šumavská a Kartouzská
a
zastávka autobusu 67 přímo před domem.
A autobus 68 má zastávku hned na protější straně ulice.

Domažlická 2 - sídlo HD elektro servis výpočetní techniky

zvonek B. Volný, 2. patro

pracovní doba dle tel. domluvy
(optimálně zavolat cca 1/2hod předem pro případ, že
1. jsem šel nakoupit něco k večeři
2. zasahuji zrovna u jiného zákazníka
3. právě venčím naši Ajdu
abych se stačil zavčas vrátit a vy nemuseli zbytečně bušit čelem do dveří)


Potřebujete k nám něco poslat?
HDD na záchranu dat, notebook na opravu nebo něco jiného?
V tom případně doporučuji zásilkovnu
A její nejbližší pobočka (na kterou vidím téměř z okna) potom je
 

Z-BOX
U Červeného mlýna 1, 
Brno, Královo Pole 612 00
zásilky do 15kg

Pozor !
Velikost balíku max 50 x 50 x 50 cm
a raději ještě o trochu méně - jinak mi to z "organizačních důvodů"
zavezou někam ke všem čertům...
Prostě sem raději malé zásilky - rozhodně ne stolní počítač !!!

Tohle preferuji - tady se stavím když jdu nakupovat - a "otevřeno" je furt !!

nebo
(tohle mám sice trochu dál, ale "berou" všechno)
 

Vinotéka Tábor DEGUSTA
Brno, 602 00, Tábor 46d
 Identifikátor pobočky: 10211
zásilky do 15kg

nebo
 

"Jsi krásná usměj se"
Brno, 602 00, Hrnčířská 6
(galerie Sfinx)
 Identifikátor pobočky: 27682
zásilky do 15kg

A pro případ, že preferujete  balíkovnu


Brno AlzaBox Kaufland Ponava

Sportovní  594/21, 
Ponava, Brno, 612 00

je to zase BOX, takže opět platí
Pozor !
Velikost balíku max 50 x 50 x 50 cm
a raději ještě o trochu méně - jinak mi to z "organizačních důvodů"
zavezou někam ke všem čertům...
Prostě sem raději malé zásilky - rozhodně ne stolní počítač !!!

Tohle preferuji - tady se stavím když jdu nakupovat - a "otevřeno" je furt !!

nebo
 

Brno-Ponava SAZKA Top Tabák
Štefánikova 95/24, 
Ponava, Brno, 602 00

nebo
 

Brno-Ponava Multi brend
Střední 624/36, 
Ponava, Brno, 612 00

 

Proč uvádím víc možností? no pro případ, že mají zrovna někde dovolenou nebo jsou přeplnění :-)

Nemůžete se k nám dovolat?

Opravy poškozených či zavirovaných počítačů, rekonstrukce, modernizace, počítače na zakázku

Umřel vám počítač?

Natáhl brka - zaklepal bačkorama - už ani neškytne?
A nepomáhá ani dejchání z úst do úst?

Potom je nejvyšší čas vzít ho k nám.


Máme k dispozici nejmodernější specializovanou techniku a určitě ho oživíme a postavíme na nohy.

Servis a opravy počítačů, notebooků
a další výpočetní techniky

 

Anebo - je nemocný ? nachlazený ?

Má horečku ? bolí ho hlava ? kašle a má rýmu ?

A možná je jen starý, líný a potřebuje něco na povzbuzení !!

Od toho jsme tady - léčit počítače je naše práce !

Anebo je zavirovaný?

Opravy poškozených či zavirovaných počítačů, rekonstrukce, modernizace, počítače na zakázku

Leze po něm samá breberka - malware, spyware, adware, ramsomware?

Vemte ho k nám !

My už ho vyléčíme !

My sme totiž vočkovaný a chráněný !!