Subject: R E K L A M A C E


Vážená paní Petro,

musím vám oznámit, že asi došlo k záměně.
My si k vám do Písku přijeli pro pejska - a místo toho jsme si odvezli TULENĚ.
A to ne jen takového obyčejného.
Jak známo, tuleňů je několik druhů.
Nejběžnější je tuleň obecný - těch je všude spousta:
 

 
Hele, já vím že jsou na fotce ve skutečnosti lachtani - ale když já poslední dobou na žádného tuleně nenarazil, abych ho mohl nafotit...


Pak je taky známý Tuleň tulivý. Je ideální například jako mazlíček k malým dětem a podobně.

 

 
Ovšem to, co jsme si dovezli domů je odrůda

Tuleň SUPERTULIVÝ  (pododrůda NEJTULIVĚJŠÍ).

Přiznávám, že s takovýmhle tulením jsem se fakt ještě nesetkal.
Ajda je v tulení skutečný přeborník - jako by na to měla vysoké školy.

Ze začátku jsme uvažovali o tom, že ji ještě v záruční lhůtě vyměníme za něco jiného,
třeba za Včelku Máju nebo za Žížalu Julii.
Ale časem mi došlo, že Včelka Mája by mi nikdy tak krásně neolízala nos
a Žížala Julie by nám asi nedokázala hlídat prodejnu - což obojí Ajda bez problémů zvládá.
Takže si tedy Ajdu necháme ( navždy a navěky a nafurt) a budeme jen dávat pozor, aby se někdo z nás od ní tím tulením nenakazil
(což je samozřejmě marná snaha - už v tom lítáme oba).

Teď už ale musím končit, protože už zase stěhujeme firmu (za letošní rok potřetí) a jsme z toho strašně utahaní. Takže já si půjdu odpočinout a dopíše to za mě někdo jiný.

Zatím se mějte.

Bořivoj

PS: Jo - ještě mě napadá - nemůže být Ajda nějaký neznámý druh plaza?
Protože když přijdeme domů, tak vlítne do pelíšku (= do mý postele), lehne si na záda,
všechny tlapky vzhůru a začne se tam kroutit a svíjet - no úplně jako had.
A cestuje přitom po posteli sem a tam, až se dosvíjí ke mně a já jí pak musím drbat na bříšku a šimrat pod krčkem a tak.
(což pochopitelně dělám stráááášně nerad).


 

 

Dobrý večer - tady AJDA -  tak vás zase zdravím z Brna.

 

 
A hned si musím postěžovat !!!
Co to ten páníček tady o mě píše ?
No kdo je u něj nějakej tuleň ?
Pravda je, že zrovna on si tak může stěžovat !!! On, který se se mnou chce tulit v jednom kuse !
Teda je fakt, že páníček se tulí - no tak nějak jinak, tedy určitě jinak než panička.
Například si mě vždycky v elektrice nebo autobuse nebo trolejbuse bere na klín.
A i když někdy tak trochu vrčí, tak si mě na ten klín bere i tehdy, když třeba prší a já jsem mokrá.
Protože on moc dobře ví, že já ho moc a moc potřebuju.

Já ani nevím, proč ho tak moc potřebuju. Protože 
     - krmí mě hlavně panička.
     - a venčit mě chodí taky hlavně panička. 
     - a v noci spím obyčejně v posteli taky s paničkou.
Ale když jde o takovou tu jistotu a pocit bezpečí - tak ten mám hlavně u páníčka.
On je totiž takovej velikej a širokej - a taky hodně hlučnej - a mě je s ním moc fajn.
A paničce taky - ona se k němu taky moc ráda tulí, fakt.
Takže když mu sedím na klíně, tak mu nakonec položím hlavu na jeho ruku a trošku si zdřímnu
(ale on tvrdí, že prý spím jako dřevo a dokonce při tom chrápu - to je samozřejmě pomluva, kdepak já a chrápání !!!).
 

 
    Páníček o mě taky tvrdí některé věci... - no, nesmíte mu všechno věřit. Třeba to, že když jsem mu poprvé takhle usnula na klíně, tak mě při vystupování dával na zem - no a já prostě upadla na břicho. On říká, že jsem spala tak tvrdě, že jsem se neprobudila ani tehdy, když mě budil a sundával z klína na zem.
Ale to není pravda - já se prostě jen na chvilku zamyslela.
Fakt je, že teď mě páníček budí už půl zastávky před tím, než máme vystupovat a stejně mě občas musí vynášet z elektriky v náručí. Ale to fakt není proto, že bych spala - já se prostě jen moc ráda nosím.

Tady si mě zase vzal páníček na klín...


...a hned nato už zase spím.


Jo - a tady sedím pro změnu na klíně paničce - to se zrovna stěhujeme a fotí to páníček - on jaksi natáhl ruku s foťákem dopředu a otočil foťák dozadu - tak nějak - ten je šikovnej, co? A na tý fotce je hezky vidět, jak moc mě má panička ráda.


A tady zase spím páníčkovi na klíně:


A tady zase byl páníček během stěhování moc unavenej a šel si chvilku odpočinout - a tak já ho velmi zodpovědně hlídám.


A tady zase páníček usnul v křesle a zapomněl se oblíct - tak ho hlídám a zahřívám ho
(a na tom jeho velkým břiše se fakt báječně spí):

    A jak se ještě tulíme? No, například na sebe vrčíme. To koukáte, co ? To já vlítnu do pelíšku a začnu se tam rozvalovat a páníček přijde a začne: "No co co co? Co to má tady znamenat?" ale já se pořád rozvaluju, jako by nic. A páníček začne mávat rukama, jako by mi chtěl ublížit a hrozně otvírá pusu, jako že mě kousne a vrčí na mě. A já mu to oplácím. Taky otevírám pusu a cením na něj zuby a hrozivě po něm chňapám, jako že ho pokoušu. A tak na sebe vrčíme a cvakáme zubama, až nakonec přijde panička a kroutí hlavou a říká: "No co vy dva to tady děláte...?" a směje se a my z toho máme taky hroznou legraci.

   No a pak ještě olizování. Víte, já když mám někoho ráda, tak ho z lásky olizuju. A páníček je asi jedinej na celým světě, kdo mi to dovoluje - teda opravdu dovoluje. Paničku taky můžu olizovat, ale jenom chvilku, pak uhne a řekne, že už to stačilo. Ale páníček nikdy neuhýbá. Páníčka můžu olizovat tak dlouho, jak jen chci - nos, tváře, oči - a jemu to nikdy nevadí. On mě má prostě moc a moc rád.

A co panička?  
No, ta mi sice neříká "tuleni", ale říká mě spoustou jiných jmen - a já na ně na všechny slyším, hejč ! Teď ani nemyslím to, že mi občas říká Benuško - ona měla toho jejich pejska asi moc ráda a tak se občas splete. Ale říká mě i spoustou jiných jmen, třeba kočičko nebo broučku nebo "moje miminko". A vůbec je moc fajn - takže s ní se asi přece jen občas tulím.
Třeba jí vylezu na klín a olížu jí celý obličej.


Nebo - takhle se spolu koukáme na televizi. Já u toho samozřejmě spím, protože mě televize nebaví - no a panička ta obyčejně usne taky  :-)


Venku jí samozřejmě taky sedím na klíně:


a taky jí pak za to sem tam dám pusu


Teda - sem tam - spíš docela často:


Ona je na mě fakt moc hodná. Taky spolu chodíme tancovat:

 
a když mám žízeň (třeba na procházce) tak si jen řeknu

 
a panička mi dá hned napít z dlaně

 
No, ona je už půlnoc a páníček říká, že malí pejsci už mají dávno spát. Takže dnes končím - jen ještě maličkost.
Páníček se omlouvá - slíbil vám další kapitoly, on je má dokonce i napsané, ale ještě mu zbývá dodělat nějakou grafiku a takové věci a nemá teď na to čas.
Oni teď totiž páníčci pořád jen stěhujou a stěhujou - no a já jim v tom pomáhám.
 protože nám ráno zase přijede dodávka, aby nám něco odvezli, tak teď už musím jít fakt spát, abych byla ráno čilá.
Tak vás tam všechny v Písku pozdravuju a doufám, že se zase někdy uvidíme.
A paní Petro - pozdravujte obě holčičky - mě se po nich přece jen trochu stýská a když tady chodíme po Brně, tak si prohlížím všechny děti, jestli to náhodou nejsou ty moje malý kamarádky z Písku, ale bohužel jsou tady jen samý cizí děti. Takže asi budu muset zajet někdy k vám - anebo třeba vy přijedete sem, ju?

A příště vám třeba zase napíšu o těch domečcích, co se do nich stěhujeme.

Dobrou noc.

Vaše Ajda

 

Konec 8. kapitoly: Reklamace - aneb - Kdo je tu tuleň?

Příští část:   Kapitola devátá, ve které Ajda píše velký dopis do Písku o tom, jak se má a co dělá v Brně.