Comprar, tirar, comprar
 (The Light Bulb Conspiracy)

Tak trochu dementi

Není všechno zlato co se třpytí
a naopak
Ne všechno co vypadá jako podvod musí být nutně opravdu podvod

Wo co gou?

    Comprar, tirar, comprar je francouzský dokumentární film z roku 2010 - a měl opravdu vysoké hodnocení a velkou sledovanost. O čem je? No - vlastně to souvisí s předchozím tématem - Kurvítka neboli kazítka. Film pojednává velmi podrobně o snahách výrobců produkovat šmejdy - nebo řekněme výrobky se "zkrácenou" životností.
    Teda - ne že bych se spoustou jejich argumentů nesouhlasil - ale s tím jejich hlavním argumentem, který používají opravdu souhlasit nemohu.
    Celý film totiž vychází z nálezu stařičké žárovky, která údajně kdesi v hasičské zbrojnici svítí (bez výměny) už 100let. Dokonce tam té žárovce uspořádali narozeninovou oslavu k jejím 100. narozeninám.

    A závěr je: tenkrát dokázali vyrábět solidní věci s dlouhou (neomezenou) životností, kdežto dneska - áno, kurvítka - dělají to tak, aby to co nejdřív přestalo fungovat. Dokonce se autorům filmu podařilo odhalit spiknutí výrobců, které zaručovalo, že všichni budou vyrábět žárovky jen s životností 1000hodin - a nikdo nikdy nebude smět vyrábět nic kvalitnějšího. Důkaz ? ještě dnes - 100let od toho komplotu mají všechny žárovky udávanou životnost 1000hodin - přesně podle té dohody, sepsané před 100lety.
A vy snad nevěříte že se to opravdu stalo?
Ne - nevěřím.
Jako nevěříte že tak stará žárovka ještě může existovat (a svítit) ?
Ale jó - tomu klidně věřím. Já jen nevěřím tomu,
1) že by některá firma měla tak přesnou evidenci, aby z ní bylo zřejmé která žárovka či zářivka byla ten který den nahrazena za novou
2) a už vůbec ne, že tahle evidence jim funguje celých 100let.
    Já mám dokonce pochybnosti i o tom, že nějací hasiči nejen 100 let existují, ale navíc stále ve stejné budově, kde dokonce podle všeho za těch 100let neproběhla žádná rekonstrukce, žádné stěhování atd. - a zároveň k tomu existuje stále tak úžasná dokumentace, že v ní lze dohledat každou jednotlivou žárovku.
Dobře - ale na životnost té žárovky věříte?
A víte že věřím? Já sám se totiž s něčím podobným setkal. Bylo to dávno - někdy v sedmdesátých letech (i já jsem pamětník). Babičce tenkrát prdla v lustru žárovka a já vylezl na žebřík, abych ji vyměnil. A když už jsem byl nahoře, tak jsem rovnou vzal i tu sousední, která sice ještě svítila - ale "jak za dušičky".
    Když jsem slezl dolů a žárovku si prohlédl, bylo to jasné. Ona měla ještě staré uhlíkové vlákno a to se dělalo dávno a dávno - možná na přelomu století. Dnes už se používá výhradně kovové vlákno (wolfram) stočené do spirálky, takže rozdíl je jasný na první pohled. Nevím sice kdy byla vyrobena - možná až na začátku 1.republiky - ale půlstoletí provozu za sebou nejspíš měla.
Takže se dá vyrobit žárovka s dlouhou životností?
Dá - proč by se nedala?
Ježíši - tak proč takový nevyrábějí? v čem je teda problém?
V čem? hlavně nejspíš v tom, že by ji nikdo nechtěl.
Proč? Byla by tak drahá?
    To ani ne. Ale byla by horší než ty normální. Ona by prostě mnohem míň svítila. Všimněte si, proč jsem tu žárovku u babičky vyměňoval - SVÍTILA JAK ZA DUŠIČKY. Hele - podívejte, vraťme se na začátek. Vezmeme vodivé vlákno (kdysi dávno uhlík, dnes wolframový drátek), pustíme do něj proud - rozžhaví se a svítí. Čím víc proudu, tím víc světla - až se nakonec přehřeje a shoří.
Ahá - takže ubrat proud - světla trochu míň - ale zase to bude svítit věčně...
    Bohužel nebude. Tedy - bude svítit mnohem dýl, ale - díky té vysoké teplotě drátek emituje (vystřeluje) do prostoru mikroskopické částečky, takže se stále ztenčuje, ztenčuje - až nakonec přece jen přehoří.
A to s tím ti vědci od doby T.A.Edisona nemohli nic udělat? To tu žárovku nemohli za těch víc než 100let aspoň trošíčku vylepšit?
    Ale vždyť oni ji vylepšovali - a dokonce podstatně. Prvně to vlákno - původně uhlík. Teda - nepředstavujte si to tak, že se vzal kus uhlí a ze všech stran se oškrabával, až zbyla nitka - tak to fakt ne  :-)   Kdepak - vzal se bambus, odštípla se tenká tříska, ta se zformovala - zkroutila - stočila - jak bylo potřeba, pak se nechala zuhelnatět (operace asi na 10hod) a bylo to. Takže tohle vlákno se časem nahradilo drátkem. A hledal se ten nejlepší materiál - takový, který můžeme co nejvíc zahřát. Protože čím větší teplota - tím bělejší, jasnější a silnější světlo - a wo to gou. Jako vítěz vyšel wolfram - ten vydrží přes 3.000°C - nic lepšího nejni. Jen tam byl drobný problémeček - wolfram není ani kujný, ani tažný - takže drát z něj vyrobit nelze. A aby to přece jen šlo - na to bylo potřeba vyvinout tak složitou a komplikovanou výrobní technologii, že by vám z toho vylézaly oči z důlků. Jo - a pak to ještě stočit do malinké spirálky...

tady je samozřejmě wolframové vlákno silně podžhaveno
- jinak by zářilo tak, že by na snímku nebylo moc k vidění

    Pak se šlo po náplni žárovek. Původní vzduch - nic moc. On totiž vzduch obsahuje kyslík - a díky němu se vlákno snadno přepálí. Takže vzduch vyčerpat! To už bylo lepší, ale žárovka se stala dost křehká a zranitelná. Tahle technologie zůstala jen u nejmenších žárovek - ty větší se plní dusíkem (ten je levný, všude je ho dost) a doplňuje se to kryptonem, argonem nebo xenonem - aby to ještě líp svítilo.
    A konečně - existují i známé halogenky, které využívají halové prvky k ještě lepšímu svícení. Nevýhoda? Velmi vysoká teplota (halogenová žárovka MUSÍ mít přes 300°C), na žárovku se nesmí sahat rukou, musí být jen ve spec. svítidle, které je na její provoz konstruováno (chlazení - jinak by to způsobilo požár) - prostě halogenky se uchytily prakticky hlavně v autech.
No dobře - ale co těch 1000hodin? To nikdo nepřišel na to, jak tu životnost zvýšit?
    Vy to pořád nechápete.

     Zvýšení životnosti není problém. To zvládne každej konstruktér levou zadní - stačí použít tlustší "drát", snížit tak jeho teplotu - a je to. Ale zákazník chce nejen životnost, ale i silný svit - a to už problém je.      Prostě si musíte vybrat - buďto jedno nebo druhý.
Čím silněji svítíme - tím kratší životnost.
A naopak - dlouhá životnost znamená slabší světlo.
Uvedu příklad:
Žárovku připojená na 220V. Životnost 1.000hod - a svítí silou 1.000lumen.
Přidáme napětí - jen o 10% - a už svítíme silou 1.400lumen - ale jen po dobu 250hod.
A naopak - pokud ubereme napětí o 10% - žárovka vydrží sice až 4.000hod, ale svítivost klesne asi na polovinu původní hodnoty (a to se vám asi tolik líbit nebude).
    On je to prostě kompromis. ZVOLILA SE DOBA 1000 HOD - a tomu se přizpůsobilo to ostatní. Pravda - životnost je už sto let stejná - ale dnešní žárovky svítí mnohem, mnohem více, než ty staré...
    A ani těch 1000 hodin není žádné dogma - jen to říká, že po této době musí stále svítit více než 50% žárovek. A aby to výrobci s jistotou splnili - tak ty žárovky musí svítit ve skutečnosti ještě o dost déle.
    A když se podíváte na fotku té stoleté žárovky na filmu, zjistíte že její světlo odpovídá tomu co říkám. Dnešní žárovky mají ostré, jasně bílé světlo - což je dáno těmi 3.000°C wolframového vlákna - a pomalu se ani do toho vlákna koukat nedokážete. Kdežto ta stará žárovka měla světlo žluté, či spíše oranžové - a podle jeho barvy se dá teplota vlákna odhadnout. Já vím, film může trochu klamat, ale já bych si stejně tipnul, že to tehdejší vlákno mělo tak max 1.500°C - takže sotva poloviční účinnost oproti dnešním žárovkám (ostatně - žádné uhlíkové vlákno se nikdy nedostane přes 2.000°C - přepálilo by se).

A ještě jednu poznámku k těm 1000 hodinám:
    Tohle platilo pro "běžné" žárovky.
Pak tu byly ještě autožárovky - životnost většinou 300hodin. Proč? No - v autech se zas tak často nesvítilo (nebyla povinnost nepřetržitého svícení) a byla lepší volba

kratší životnost - ale zato silnější svit.

    Fotografické žárovky do ateliéru? 2x silnější svit oproti té běžné - ale jen 100 hodin života.
A spec. žárovka, kterou si bral fotograf s sebou na akci? Rozměry té "normální", životnost sice jen 2 hodiny - ale 5x silnější svit. Samozřejmě - tuhle žárovku zapínal fotograf vždy jen na minutku - ale nemusel mít ani větší zavazadlo, ani nemusel kontrolovat, jak tam budou mít silné pojistky.
    A větší životnost? Uklidněte se, i na tu dojde - ŽÁROVKY PRO PRŮMYSLOVÉ POUŽITÍ.
Ty byly dvoje - ty první OTŘESUVZDORNÉ - do provozů kde to hodně drrrrnčí a pak ty určené pro nedostupná místa s obtížnou montáží - ano, DLOUHOŽIVOTNOSTNÍ - na 2.000 nb 5.000hod. Např do hal s vysokými stropy, kam se špatně lezlo a tak. Jen jednu nevýhodu měly - svítily přece jen TROCHU míň.
    Tohle už je dnes ale minulost. Žárovky v průmyslu nahradily zářivky, výbojky - a dnes všude LEDky. A za chvilku žárovky nebude znát nikdo jiný než akvaristé a teraristé - protože hada v terárku ani zářivkou, ani LEDkou nezahřeješ. Ale pro vás zůstává jedno poučení:

NESKÁKEJTE KAŽDÉMU NA ŠPEK

    Protože za úspěšným filmem o zlých podnikatelích, kteří vás berou na hůl může stát prostě jen jeden filmový producent, který potřebuje svoje dílo úspěšně prodat a s pravdou se zas až tak moc netrápí.