Kdo maže - ten jede aneb jak je to s pastami na procesor ?

   Tepelná pasta - teplovodivá pasta - termopasta - chladicí pasta

    Všechno je vlastně totéž - jakejsi blivajz, kterej nám zaručuje lepší chlazení našeho procesoru. Nicméně
- proč to používáme?
- a kolik je toho potřeba ?
- a jaké provedení nebo značku ?
- a jak dlouho to vydrží (než se to zkazí) ?
Tyto a podobné otázky si klade řada uživatelů - a my se teď pokusíme udělat si v tom trochu jasno.

Otázka první - PROČ ?

    Náš procesor produkuje spoustu tepla - a my od něj to teplo musíme odvést pryč, jinak by se nám přehřál a shořel (nebo aspoň se zničil, případně - u novějších generací by podstatně omezil svůj výkon - a stal se prostě pomalejší).

    K "odstranění" tepla používáme různé chladiče procesorů (tím jsme se zabývali v jiném článku) - větší či menší. Ale problematické místo je právě na rozhraní procesor/chladič. Zde potřebujeme, aby přenos tepla byl optimální, aby nebyl ničím brzděn. A on tam právě brzděn je - a pořádně.
    Teplo totiž můžeme přenášet dvojí formou - vedením nebo sáláním. SÁLÁNÍM  přenášejí teplo všechna tělesa, ale dostatečně účinné je to jen u těch opravdu horkých. Bezkonkurenční je naše sluníčko - to zrovna dnes sálá, až to člověk pomalu nemůže vydržet. Ideálním sáláním se vyznačuje i oheň - třeba hřát se v teple krbu (nebo alespoň klasických kamen) je v zimě docela příjemné. Ale právě ten náš procesor by sáláním moc tepla nevyzářil.

  

Takže VEDENÍ:

    Podobně jako u elektrického proudu máme i u tepla dobré vodiče nebo naopak izolanty. Dřevěné držadlo pánvičky nás chrání proti spálení, naopak kovový materiál vede teplo velice dobře. V tom má asi každý jasno. Při chlazení ale musíme uvažovat ještě o VZDUCHU a KAPALINÁCH.

    VZDUCH sice známe teplý i studený, teplo sice dovede od předmětů odvádět, ale po pravdě moc účinné to není. To naopak KAPALINA (třeba VODA) dokáže horký předmět ochladit raz-dva. Tohle sice všichni víme - jen na to při řešení chlazení nesmíme zapomínat.

    A když taky víme, že výborné vodiče tepla jsou kovy - tak proč je k chlazení nepoužít? Prostě teplo odvedeme nějakým kovem - a je to !!!
Ale to přece děláme !!!
No tak - heršoft - kde je problém?

Vám se možná zdá, že tam ta mezera ani není - ALE ONA TAM JE ! Mrňavá, skoro neviditelná - ale je !
A je - logicky - vyplněná vzduchem. A ten - jak už jsme si řekli - izoluje. A tak díky té tenké vzduchové vrstvičce se přenos tepla mezi procesorem a chladičem pořádně přibrzdil.
Co s tím?

    Máme dvě možnosti - jednak tuhle mezeru zmenšit. Menší mezera = méně vzduchu = menší problémy, to dá rozum. Jak vlastně ta mezera vznikla? No - obráběním povrchu. Povrch procesoru i chladiče byly nějak vyrobeny, a vždy tam vznikly nějaké ty nerovnosti. Třeba po frézování... Tak to obrousíme, to pak bude úplně hladké... Fajn, obrousíme - hladké to bude, to je dobře, ale ty nerovnosti tam budou furt - i když mikroskopicky malé. Ještě něco ? Jo - LAPOVÁNÍ ! A to je co? No - ty dvě plochy, co se mají dotýkat, budeme jaksi smýkat jednu po druhé, mezi ně dáme jemňounký brusný prášek - až se ty dvě plochy navzájem úplně srovnají a budou mít LESK JAKO BLESK nebo spíš jako ZRCADLO. Ale něco malinko tam furt ještě zvostane. Tak co s tím?

Vlastní chip procesoru uprostřed destičky má vysoce hladký a lesklý povrch.

    Zkusíme druhou metodu - vytlačíme VZDUCH a nahradíme ho KAPALINOU - nejlépe takovou, co dobře vede teplo.
A to je například VODA !
Jo, voda teplo vede, akorát by nám odtamtud asi docela rychle vytekla. A taky by se časem odpařila. Ale můžeme použít OLEJ - ten je takovej lepkavej a v tenounké mezeře mezi procesorem a chladičem se udrží a taky se neodpařuje. A kdyby se mu tam při větší teplotě zůstat nechtělo - tak použijeme něco, co není tak řídký - třeba SÁDLO nebo MÁSLO !!! 
                                                                                    (prosím - nepleťte si se SADO-MASO, to je fakt úplně o něčem jiném)
Já vím, teď se asi smějete, ale ona to až taková blbost není. Dokonce jako první pomoc tyto ROSTLINNÉ nebo ŽIVOČIŠNÉ TUKY opravdu použít můžeme. Budou mít jen dvě podstatné nevýhody
1) velkou závislost hustoty na teplotě - při zahřívání budou mít snahu "opouštět" vyhrazený pracovní prostor
2) velkou závislost vlastností na čase - prostě nám to časem žlukne, možná to bude smrdět, určitě to úplně změní vlastnosti.
Hele - a můžeme použít i něco jiného jako PRVNÍ POMOC ?
Samozřejmě - běžnou silikonovou vaselinu, určenou na mazání ložisek. Ta je ostatně základem většiny teplovodivých past. A i když nejste zrovna dokonale vybavený počítačový expert, najdete ji nejspíš - doma v garáži, jako mazivo pro vaše auto. A když ji nemáte vy, tak třeba soused, prostě ten mrňavý ždibíček na procesor se jistě najde. A i když nebude úplně optimálně vyladěná pro použití s procesorem, jako PRVNÍ POMOC určitě vyhovovat bude.

Proč se tady rozepisuji o PRVNÍ POMOCI ? No, víte, každej jsme ňákej. A každej bydlíme jinde. Já třeba v Brně. A když budu potřebovat pastu (nebo něco jinýho z IT) přejdu ulici, počkám asi 10minut na zastávce, až přijede autobus č.68 a zajedu si 4 zastávky (což je asi tak 6minut) do - tam mají v nabídce přes 30 položek. Anebo sednu na autobus č.67 a po 10minutách vystoupím před firmou - tam mají skoro 100 druhů past. A přímo naproti je - skoro 50 položek v nabídce. Nestačí? tak popojedu ještě o zastávku dál, tam je - další nabídka 50 položek. A pokud by ani to nestačilo, mohl jsem asi 100m od baráku sednout na šalinu a objet další počítačové firmy, co se u nás v Brně nacházejí (i když já myslím, že mi tyhle čtyři bohatě ke štěstí stačí). Prostě - já se zásobováním problém nemám. Ale každý na tom tak dobře není. Teď jsem zákazníkovi posílal procesor - dostal ho v pátek, tak si přes víkend počkal - a v pondělí zjistil, že u nich, na malém městě nikde teplovodivou pastu nekoupí. A že nejblíž to sežene asi 20km daleko - a to tam navíc mají podle internetu jen 2 druhy, ještě k tomu relativně velké balení, pro něj nevyužitelné a tudíž docela zbytečně drahé. Takže prosím - právě pro tyto případy uvádím tu PRVNÍ POMOC. A já jsem si navíc slíbil, že až budu příště někomu posílat procesor, tak mu k tomu gratis přibalím malou tubičku solidní teplovodivé pasty.

Čili - to prozatím bylo opravdu jen jako první pomoc, než v pondělí otevřou obchod a my to nahradíme - čím?

    Tady nastupují produkty moderní chemie - minerální oleje, plastické hmoty a keramické pasty.

Už při jejich výrobě se dbalo na to, aby
a) měly optimální tepelnou vodivost
b) měly optimální životnost (časovou stálost) - zde nebývá problém, v tomto ohledu nás klidně přežijí
c) měly optimální viskozní vlastnosti při předpokládané teplotě (prostě aby nebyly za studena moc tvrdé a za tepla nám nevytékaly)

Jako příklad můžu nabídnou SILIKONOVOU VASELINU. Splňuje prakticky vše, co požadujeme:
- má dobrou tepelnou vodivost
- rozhodně se nám nebude vypařovat
- stáří na jejích vlastnostech taky nic nemění
- viskozita je vynikající, zateče do těch nejmenších mezer

- a pokud ji zkombinujeme s tou CO NEJMENŠÍ MEZEROU  mezi procesorem a chladičem - pak opravdu není problém. Tam kde je fakt kvalitní plocha procesoru i chladiče si dokonce dovolím stříknout WD40 - a funguje to bezvadně.

Teplovodivá pasta má za úkol nahradit vrstvičku vzduchu v mezeře mezi procesorem a chladičem. Vlastně tvoří jakýsi tepelný most mezi procesorem a chladičem.

Ukázka několika starších procesorů - jak je vidět, dotyková plocha s chladičem se řeší různě. Nahoře uprostřed i486SX v keramickém pouzdru - tenkrát se chladič prakticky nepoužíval, takže dotykovou plochu nikdo příliš neřešil - proto zde bude o něco drsnější než v jiných případech. Naopak u zbývajících modelů už bylo chlazení nezbytné - proto se opatřovaly zlatou dotykovou plochou. Ano, prosím - to je fakt zlato, Aurum neboli - jak by řekla Helena Růžičková - Echt Gold !!!

    A tady jsem to vzal trochu podle roků (zleva doprava):
AMD DX2-66 pochází z doby, kdy se s chlazením začínalo a moc zkušenosti nebyly - chlazení bylo navíc ještě víceméně symbolické, takže stačil relativně hrubý keramický povrch. Stejně tak na druhém snímku je Intel Pentium 100 (jen o málo mladší) a tam jako dostatečné chlazení sloužil mrni-chladič napevno s procesorem spojený. Zlatý Cyrix už evidentně kladl na chlazení podstatně větší důraz. A poslední v řadě - AMD K6 - má zdánlivě solidní chlazení, ale ona je to jen taková tenká plechařina bez většího výsledku.
    Intel Celeron na dalším řádku odhaluje, jak takový procesor vlastně vypadá - ano, to je ten mrňavý modrý obdélníček uprostřed, všechno ostatní je jen "příslušenství" - vlastně ta celá destička slouží jen k tomu, aby se daly signály rozvést do jednotlivých pinů socketu. Další Intel - tentokrát Pentium 4 - tak to je vůbec unikát. Ono se to fakt blbě chladilo a co udělal výrobce? No - jak je vidět - nalepil na styčnou plochu samolepku VOID OF REMOVED - tedy pokud ji strhnete, záruka končí !!! Akorát že přes tu samolepku tam chladič pořádně nedáte, to dá rozum. Tak si vyberte - nechladit a přijít o procesor nebo chladit a přijít o záruku? To be or not to be - that is the question ! - a řekněme si po pravdě - jedna varianta horší než druhá !
    Jinak mimochodem - on je to docela problém. Procesor je docela drahá věc - pár tisíc - a v řadě firem to chtějí mít zaevidované. Jenže kam tu etiketu má evidenční pracovnice nalepit? No - na nožičky to nejde, zboku taky ne - tak na plochu procesoru, tam je nejvíc místa! A přes to se nacvakne chladič - a ono to nechladí a nechladí... Nevíte proč? A viděl jsem i procesor "zaevidovaný" pomocí tlusté umělohmotné pásky z DYMO kleští !!!
    Ale jedeme dál - další Intel Celeron má přes vlastní chip nasazenou docela velkou měděnou destičku - tentokrát bez samolepky. A konečně AMD Athlon - opět s "obnaženým"  chipem. Bacha - nejenže se blbě chladí, ale je to taky velmi zranitelné - snadno se uloupnou rožky a procesor umře...
    Konečně poslední dva kousky - AMD s opravdu velkým měděným blokem - takhle se to vyrábělo řadu roků a bylo to docela rozumné provedení. A na závěr současný  tvar Intelu (taky se roky téměř nezměnil). Styčná plocha sice není přes celý procesor, ale zato má po stranách dva výstupky - "křidýlka" za které ji pákový mechanismus pevně přicvakne do patice.

    Tady vidíte plochu procesoru - lesk jako blesk, dokonce se tam zrcadlí i okno. Ale bacha - při zvětšení vidíme, že plocha je sice hladká, ale nerovná, hrbolatá - tohle fakt potřebuje vyplnit pastou.

 
    Tady je procesor v notebooku - opět prakticky obnažený chip, nicméně zrcadlově hladký povrch. Vlastně - jako zrcadlo nebo opravdu zrcadlo? Trošku přeostřit - a hele, ona se v něm vlastně zrcadlí lampa na stropě. Takže tohle je fakt ideálně hladký povrch procesoru - a pokud bude stejně kvalitní i chladič, pak místo pasty stačí opravdu ta kapka WD40.

Otázka druhá - KOLIK ?

    Mluvili jsme už o co nejmenší mezeře - a tomu samozřejmě odpovídá co nejmenší množství media, jen co bych tu mikroskopickou mezeru vyplnil. Pokud se vám podaří co nejtěsnější kontakt obou styčných ploch a co nejtenčí vrstvička teplovodivé pasty - pak dosáhnete toho nejlepšího výsledku.

    Bohužel - opak je pravdou. Zákazníci se řídí heslem KDO MAŽE - TEN JEDE a na plochu procesoru nakydají pasty, co se tam jen vejde. Někteří mají pocit, že ta tubička pasty je jakási odměrka a snaží se ji vytlačit celou na plochu procesoru. Mezi procesorem a chladičem pak vzniká vrstva pasty o tloušťce milimetr i více a mohu vás ujistit, že tohle už pak není zlepšovák, ale ZHORŠOVÁK.

    Rekord asi drží zákazník, kterého tubička pasty vyloženě rozlítila - vykřikoval, že tohle si můžeme strčit někam (nejlépe za klobouk), takových tubiček by potřeboval alespoň 20, aby s tím ten procesor dostatečně uchladil - jak z něho pak vylezlo, chtěl na procesoru vystavět cosi jako chladící pyramidu.

    Takže - KOLIK ? Tu nejtenčí vrstvičku, jakou tam dokážete nanést. Běžná tubička pasty mívá jen asi 0,5g až 2g. Někdy se uvádí, že je to "na jedno použití". Já s tím ovšem napastuju tak 10 až 20 procesorů. Takže vytlačit kapku doprostřed procesoru a rozetřít - nemá se to dělat prstem (kvůli potu, který by plochu "kontaminoval" - ale já to prstem stejně obvykle dělám). Někdy bývá tubička dodávána s takovou škrabkou na roztírání, dá se použít plastová folie apod. Anebo tam necháte tu kapku, přiložíte procesor, přitisknete - a pokud je to řídká pasta, ono už se to samo rozteče po celé ploše. A zároveň máte kontrolu, jestli to dobře "sedlo".

          

Takže    KDO MAŽE - TEN JEDE     ale zároveň platí    MÉNĚ ZNAMENÁ VÍCE

Otázka třetí - JAK ČASTO ?

    Už jsem říkal, že ROSTLINNÉ nebo ŽIVOČIŠNÉ TUKY se časem kazí, žluknou, ztrácejí svoje vlastnosti. Naopak - u minerálních olejů, silikonových maziv, plastických hmot a keramických past by se dala očekávat věčná životnost. Bohužel...
    Ta obyčejná silikonová vaselina (kterou asi nikdo na procesory nedoporučuje) kupodivu moje požadavky splňuje nejlépe. Zůstává i po letech ve stejné konzistenci, jako když jsem ji tam namazal - prostě se na ni mohu spolehnout.
    Ovšem ty ostatní pasty - tam je to horší. Výrobci se předhánějí v co nejlepších parametrech - a tak tu vaselinu vylepšují PLNIVEM. Prostě do ní rozmíchají drobounké částečky něčeho, co má zlepšit přenos tepla. Běžné je STŘÍBRO, dokonce už jsem viděl i ZLATO (i když - kdo by tomu věřil! - ona je to ve skutečnosti směs stříbra s mědí), používá se UHLÍK (mikročástice) a KŘEMÍK, různé OXYDY ZINKU, TITANU, plastické a keramické materiály - holt je toho spousta. A tak k vlastnostem samotné pasty - řekněme silikonové vaseliny - ještě přidejte vlastnosti toho plniva a vzájemné působení a ještě zub času...
    A jaká ta která pasta je - to poznáte až po letech. Prostě - chci sundat chladič - a on drží jako přibitý, přilepil se. A když ho odloupnu? vidím, že zbytky pasty doslova zkameněly. Blbé na tom je, že je mi hned jasné, že tohle byla fakt hrozná pasta, jakou už nesmím používat - ale když já si už si nepamatuju, čím jsem to tenkrát před lety napastoval. Navíc - tenhle druh se dnes už beztak nevyrábí...
    A nejhorší, co pak můžu udělat - chtít to nacvaknout zpátky. Stačí, aby se to maličko posunulo - a ty zbytky "kamení" vytvoří mezi procesorem a chladičem vzduchovou mezeru desetkrát větší, než kdyby jich tam nebylo.

DEMENTI ! Psal jsem, že kvalitní moderní pasta má prakticky neomezenou životnost a že nás nejspíš přežije. Takže POZOR - tahle kamenná zrůda je naopak ŠMEJD, který bych zakázal prodávat - a nazývat to TEPLOVODIVOU PASTOU je stejný hřích, jako brát jméno boží nadarmo ! Fuj, fuj, fuj !!!

 
Na této fotce vidíme zbytky pasty na chladiči - opět nevhodná pasta, časem zkameněla - a něco se do ní otisklo. Co? Zvětšíme, zrcadlově převrátíme, aby to bylo čitelné - a ejhle - agresivní pasta vyžrala z procesoru jeho popis - čteme AMD Sempron SDA3200IAA2CW - báječné, máme celý popis - skoro jako otisk prstu.
No - ukázal jsem sice, jak to umím krásně s Photoshopem - ale proč to sem uvádím? V čem je problém?
 

Nikdy nevracíme chladič na zbytky původní pasty - vždy je třeba plochy důkladně očistit a znovu napastovat !!!

A jak ty zkamenělé zbytky pasty z procesoru a chladiče dostaneme? No - otázka do milionáře:

a) hladce vyglancujeme jehlovým pilníčkem (dámy mohou použít pilníček na nehty)
b) oškrabeme nožem
c) oškrabeme žiletkou
d) odrbeme hrubou rašplí 
          a protože vás mám rád, ještě vám nabídnu pátou možnost
e) použijeme laserový anihilátor, vypůjčený ze StarTreku

Fanfára, virbl a vítězem je - co, furt ještě nevíte? ani po nápovědě z publika? přítel na telefonu taky nic? a co 50/50? jó, vono pět odpovědí se dělí na poloviny blbě.
Takže nápověda:

Styčné plochy procesoru a chladiče mají zůstat maximálně hladké. Nikdy tedy nepoužíváme postup, který by je mohl mechanicky poškodit.

Správné je:
Kápnu (špricnu) na to WD40 (v nouzi např. KONTAKTOL), nechám půl minutky působit (u zastaralého letitého kamení minutu) a pak zlehka odstraním. ČÍM?
No přece kouskem toaleťáku. Malý zbytek roličky mám pořád na stole - čistím tím zbytky prachu, které mi unikly při velké očistě, kapky oleje, kontakty, špínu, pastu - prostě toaleťák má na stole technika všestranné použití. Fakt je, že žena mi to vždycky honem odnese (uklidí) - co by si pomyslel zákazník, kdyby to tu viděl? A skutečně - jedna paní prý doufala, že používám nějaké modernější prostředky - takhle mi už moc nevěří  :-)
Nicméně, na toaleťák nedám dopustit, právě jsme očistili procesor i chladič a nanesli novou pastu (já nejraději tu čistou silikonovou vaselinu) a mašina může zase frčet.

Kdy ještě měníme pastu ?

    Takže hlavně při sundávání chladiče. Jinak málokdy - pod chladič nevidíme a v jakém stavu pasta je nevíme. Někdy ovšem máme podezření, že to nějak hůř chladí - pak provádíme PŘEPASTOVÁNÍ. a provádíme je i vždy, když mi zákazník přinese počítač nebo notebook na větší zásah - nevím, kdo se v tom hrabal minule a jakou práci odvedl a to přepastování mi trvá chvilku a kapku pasty taky obětuju - takže hurá do toho.

 

 

Na internetu ovšem najdete rady poněkud jiné - procesor je nutno PŘEPASTOVAT každé tři roky - po dvou letech - jednou za rok - při každém čištění počítače, které provádíme 2x do roka. Déle pasta nevydrží. Naše pasta vydrží více než rok. Naše pasta by měla vydržet až 5 let. Naše pasta má životnost 8 roků. Naše pasta se nemusí vytvrzovat (a ty ostatní se proboha vytvrzují jak?). Prostě někdy mě z toho jímá hrůza - podle mě by pasta měla být "věčná" a celou dobu by měla mít lepkavou, vaselinovou konzistenci - to co za rok ztvrdne na kámen patří do smetí - a výrobce pověsit "za cosi" do průvanu...

 

Otázka čtvrtá - JAKÝ DRUH ?

    Na tohle se odpovídá móóc blbě. Na trhu jsou desítky druhů past - a v různých velikostech. Pro vás samozřejmě stačí ta nejmenší - stejně z ní použijete jen ždibíček. Větší balení jsou pro profíky, kteří pastují furt a tak jim vyhovuje 10ml nebo 20ml balení (což je tak na sto procesorů a více).
    Nemusíte se zajímat o to, jaké má pasta elektrické izolační vlastnosti - prý aby jim to nezkratovalo desku. Jednak - pasty jsou tepelně vodivé, nikoliv elektricky. A potom - pastou mažeme procesor, ne široké okolí na desce.
    (a pokud má někdo pastou oblemptanou celou základní desku, pak to není technik, ale prasátko)
    Pasty bývají kovové (stříbrné), bílé (oxydy kovů - běloby), ale také zlaté, šedivé, krémové, modré, růžové a bůhví jaké. Jediné, co vás u nich asi bude zajímat bude cena (desítky korun) a pak tepelná vodivost - u lepších druhů se udává a čím vyšší, tím lepší.
    A pokud vás ta vodivost opravdu zajímá - udává se ve W/mK. U nejlevnějších past bývá v rozmezí asi tak 1-3 W/mK. Slušné pasty mají více než 4 W/mK a to co je od 8 do 12 W/mK to už je opravdu "špička". Ovšem - velký pozor na pasty, které uvádějí EXCELENTNÍ VODIVOST (nebo nějakou jinou, podobně vzletnou definici), stojí to hafo peněz a vy pak zjistíte, že tam výrobce hodnotu vodivosti buď vůbec neudává, nebo je tam třeba jen 1,4 W/mK - tak bacha, tohle fakt nebrat, to je podraz.

Nezapomínejte, že slušnou pastu (4 a více W/mK) v malém balení dostanete už kolem 100Kč !

    Úplně SPEC jsou pasty na principu tekutého kovu (slitina cínu, galia a india, tekutá již při "běžných" teplotách) - je to prostě eňo-ňuňo - ale bacha - dotyková plocha chladiče nesmí být z hliníku, jinak se začne rozpouštět !! Takže jedině měděný chladič !! Ovšem tepelná vodivost klidně přes 70 W/mK (Thermal Grizzly Conductonaut) - takže někde úplně jinde než běžný sortiment. Jó - a ještě maličkost - tohle je fakt elektricky vodivé a může to způsobit zkrat !!!   Na druhé straně - ne až tak drahé, běžně do tří stovek.

A jen na ukázku - tohle je ten úžasný Grizzly - ten TEKUTÝ KOV - i s ukázkou aplikace. A ta červená lahvička - ta to poněkud prodražuje. Už jsem psal, že tekutý kov je asi jediná "pasta" která je opravdu elektricky vodivá. A proto se doporučuje tímto speciálním ochranným lakem natřít (a izolovat) ta místa, kam by se případně mohl tekutý kov dostat a něco zkratovat

 

    Bezvadné jsou (pro profíky) pasty v lahvičce - jsou hodně řídké, polotekuté a ve víčku je malý štěteček, který slouží k nanesení pasty (vlastně to vypadá podobně, jako ten lak pro THERMAL GRIZZLY). Opravdu moc fajn, ale stojí to pár stovek - a dnes už se to navíc blbě shání.
    Jo - a pak tu máme PASTY PŘIBALENÉ - jsou součástí balení chladičů, někdy jenom malý polštářek (tak 2x1cm) z PVC, ze kterého po rozstřižení pastu vymáčknete. Jindy je to taková ta injekční stříkačka, ale delší, zato úžasně tenoučká - a fakt třeba jen na 0,1g pasty. Anebo je tam přibalená běžná malá tubička 0,5g. Obecně však tyto pasty nepatří "k elitě" - ale prostě fungují. Akorát bacha, když na tom polštářku nebo injekci nebude ani uveden výrobce, ani žádná jiná informace - to pak stojí za uváženou, jestli neobětovat těch pár kaček navíc za normální pastu.

    Jo - a že jsem se vyhnul té přímé otázce, jaký druh doporučuji? víte, těch druhů na trhu je fakt hrozně moc - desítky - a než budete tohle číst, tak se jich na trhu objeví ještě víc - a ty "nemoderní" se mezitím přestanou vyrábět... Takže k čemu radit něco, co už neseženete?

Ono těch různých past je opravdu strašlivě moc - každý si určitě vybere - můj oblíbený dodavatel výpočetní techniky jich má v sortimentu momentálně 98 druhů.

I toto jsou termopasty - ovšem ve větším/velkém balení. Nahoře po 25g, dole po 60-100g.
Ano, z takového kelímku skutečně dokážete vytvořit nad procesorem pyramidu, ale fakt to k ničemu není.
Takže tahle velká balení klidně nechte profesionálům - jeden kelímek jim bude stačit na stovky procesorů.

    A jakou pastu nejraději používám já?

a) co se mi právě válí na stole (mám tu ještě nějaké zásoby z doby, kdy jsme měli prodejnu) - a moc si nevybírám
b) tu ve skleničce se štětečkem - ale už mi došla, tak až zase koupím
c) a vůbec nejraději - pište si - IBM Silikon Grease - tohle je silikonová vaselina, kterou jsme kdysi mazali ložiska elektrických psacích strojů - a nějaká tubička mi ještě zbyla. Výhody? Věčná! a krásně viskozní ! Když po pár letech odloupnu chladič, je stále ještě - no - vazelinová (nechci říct jako sopel) - prostě tam nádherně drží, přitom je správně řídká a vytvoří mezi procesorem a chladičem jen tenounký film. Nevýhody? No, víte - už asi 40roků se nevyrábí...

Hlavní je opravdu dodržet tenkou vrstvičku pasty a dobré přilnutí chladiče k procesoru.

Otázka pátá - JAKÁ JE TA MOJE PASTA? A JE STÁLE JEŠTĚ ÚČINNÁ ?

    Předem - ono se nedá dost dobře oddělovat kvalita pasty od kvality celého chladicího systému. Takže když výsledek kontroly bude blbý - pak může být na vině stejně tak pasta jako chladič, mohou vám odcházet ložiska ve ventilátoru - případně mohl něco zblbnout ten, co to montoval...
    Bacha, neříkejte že ne, chyba se může podařit každému - tedy i mě - jen na to musím zavčas přijít a umět to napravit !!!
Naopak - když je výsledek dobrý - všechno je OK ! - chladič, pasta - i ta práce.

    Budeme ale vycházet z toho, že to původně fungovalo dobře a teď se nám to nějak nezdá. Než se rovnou vrhneme na přepastování, tak to napřed změříme...
A proč? není lepší to rovnou přepastovat?
Není ! my totiž chceme taky vědět, jestli se něco změnilo a tudíž - jestli jsme to skutečně opravili. A na to nám poslouží jeden malinký prográmek

    
Core Temp - www.alcpu.com/CoreTemp

Co to dělá? Jak vidíte vpravo - vypíše, jaký máte procesor, jaké jsou jeho základní parametry:
nominální spotřeba (TDP), okamžitá spotřeba (Power), vytížení a teplota jednotlivých jader.
Na tomto obrázku - i5-8500 Coffee Lake, TDP=65W, v tomto okamžiku ale "žere" jen 1,5W (úsporný režim), vytížení jader 1-2%, teplota jader 31-32°C
Prostě pohoda.

Tady už je situace trochu jiná. Ve všech třech případech jedou všechna jádra naplno - vytížení jader v rozmezí 95-100%.
Spotřeba CPU prudce narostla - překročila 60W a blíží se k TDP.
Na prvním obrázku je chlazení bezproblémové - výkon sice naplno, ale teplota jader kolem 60°C.
Na prostředním obrázku se chlazení zhoršilo. Při stejném výkonu stoupla teplota jader na hodnoty přes 75°C.
A konečně vpravo - teplota VŠECH JADER stoupla přes 80°C - a některá jádra si už "stěžují" - změnila se barva výpisu.
A všimněte si - žádné jádro už nejede na 100% výkonu - procesor začal "brzdit" aby se nepřehřál.

Ještě něco? Jistě - v klidu měl procesor 801MHz, při zatížení zvýšil takt na 3908MHz (téměř 5x).
V klidu si nastavil napájení na 0,692V - při zatížení si to navýšil na 1,1886V, respektive na 1,1980V.
Ovšem jakmile zaregistroval přetížení - začal napětí snižovat a už je "jen" na 1,1775V - a při nárůstu teploty půjde ještě níž.

A co z toho vyplývá pro vás?
Velmi snadno můžete zkontrolovat, jestli vaše chlazení udrží teplotu procesoru na rozumných hodnotách i při plném výkonu - a samozřejmě to funguje i jako varování, že se dostáváte na nebezpečné teploty už ve stavu, kdy procesor ještě na plný výkon nejede. A nezapomínat - nechte procesoru chvilku času na vyrovnání teplot - takže na plný výkon to musí váš chladicí systém zvládnout ne 10sec, ale třeba 1/4 hodiny (a já to při testu nové mašiny trápím klidně celou hodinu).

Prográmek si nainstalujte a vyberte si program, který vám bude vytěžovat CPU na maximum (já používám grabování filmů, ale dá se použít i OCCT a další).

Prográmek OCCT vám vytíží procesor na 100% a zároveň vám proměří nejen teplotu, ale i všechny souvisící parametry.
A na závěr měření všechno uloží do přehledných grafů - na závěrečné otestování počítače (že je vše OK) ideální.

U nově nainstalovaného chladiče zkontrolujte, že je všechno v pořádku (a nezapomeňte vyrobit obrázek, jak to tenkrát vypadalo)..
A po čase můžete občas provést letmou kontrolu, že se to nezhoršuje - a pokud ano, opravit nedostatky.

A naopak - pokud dojdete k závěru, že je potřeba PŘEPASTOVAT - změřte si výsledek předtím a potom.
A hned budete vědět, jestli se přepastování povedlo.
Toť vše.

Vlastně - ještě maličkost. Je vám doufám jasné, že když vám chladič "postačí" v zimě, kdy je v pokoji 20°C - tak v letních vedrech - při třicítkách - půjde i teplota jader podstatně vzhůru? A že to tudíž musíte "ladit" na ty letní vedra ???

    A ještě jedna maličkost - pokud si s něčím nevíte rady, nestyďte se požádat o pomoc odborníka. Holt nikdo neumíme všechno - já zase třeba nedokážu operovat slepé střevo (i když to prý zvládají vrátní v nemocnicích) a pokud bych namaloval váš portrét, tak by vás v tom nikdo nepoznal. Kdežto třeba moje sestřička zvládla ten portrét jedním tahem, zabralo jí to tak deset vteřin a nikdo nebyl na pochybách, o koho jde. Každý holt umíme to svoje...