Ukázka vadných elektrolytů - na základní desce i jinde

A samozřejmě - bouchlý kondenzátor je jen důsledek:
 skutečnou příčinou poruchy je ten prachem zanesený ventilátor vpravo, který způsobil přehřátí a následně "smrt" grafické karty.

Právě jsme narazili na nový pojem / novou součástku KONDENZÁTOR S PEVNÝM DIELEKTRIKEM (POLYMEROVÝ) Tyto moderní kondenzátory postupně ve výpočetní technice vytlačily starší "mokré" elyty díky svým výhodnějším vlastnostem - delší životnost, větší odolnost vůči teplotě. Shrnu jen základní rozdíly: a) vyšší životnost - ale jak jsme viděli na minulém snímku, i polymerový kondenzátor dokáže explodovat - a navíc o něco "hůř" než ten starý, který "odešel" zcela potichu b) dají se u nás koupit, ale dostupnost mnohem horší než u běžných elytů - a nedivte se, pokud budou jen přes internet a na objednávku (několik dní) c) zatímco u běžných elytů byla cena za kus v jednotkách korun (viz ukázka ceníku o kousek dál), u polymerů jsou to desítky korun d) polymery se zatím vyskytují jen v menších kapacitách (dejme tomu do 1000µF) - kdežto "mokré" elyty na deskách mívají běžně 2200µF nebo 3300µF, někdy i víc. Mohu nahradit staré klasické elyty novými polymerovými?     Vyměnit "nové lampy za staré" by byl dost problém, jak co se týká ceny (jeden kousek No-problema, všechny - tak to by nás přišlo dráž než celá nová - a moderní - deska), taky by byl asi problém se sháněním odpovídajících kapacit. A nahradit jeden "velký" elyt několika menšími polymery také nejde - musela by se změnit deska.     Navíc - např. ve zdroji ty velké "hrnce" (bude o nich na stránce dál) nenahradíte vůbec - polymery s podobnými vlastnostmi (kapacita/napětí) prostě neznám.

Chtěl bych dále připomenout, že elyty neodcházejí jen na základních deskách. Postiženy bývají i grafické karty, zdroje, monitory, TV a vůbec veškerá elektronika.

Stručně řečeno: pokud bude na desce polovina elytů nafouknutých, pak můžete oprávněně očekávat, že i ty ostatní jsou bez kapacity a téměř nefunkční.

Jak zjistit (změřit) vadný kondenzátor (ELYT)

Dobře - říkáte "můžu oprávněně očekávat" - ale já to nechci hádat, já to chci vědět přesně. Co mám dělat ?

Lituji - ale pak to budete mít mnohem složitější (i když netvrdím, že nemožné).
1) asi budete chtít zjistit vadný elyt přímo na desce, tedy bez pájení
    na tohle skutečně existují spec. sondy (ESR tester) - i když nevím, že by se prodávaly, spíš si je každý vyrábí amatérsky sám.

Ukázka ESR testeru (stavebnice) - detaily na www.zajic.cz

    Problém? bohužel dost velký - měření je jen orientační, u větších kapacit (které se používají na základních deskách) již selhává, navíc vyžaduje hodně zkušeností při práci - a hlavně jejich použití je silně ovlivněno celým zapojením (nezapomínejte, že ostatní součástky obvodu měření ovlivňují)
    Uvědomte si navíc, že elyty se např. běžně zapojují 2-4 paralelně -  a potom už opravdu jen těžko zjistíte, který z těch třeba čtyř je dobrý nebo špatný, případně jeden dobrý může maskovat závadu těch ostatních - prostě tohle by spíš vyžadovalo aby byly všechny ve zhruba stejném stavu - nebo raději ABY BYLY Z DESKY VYPÁJENÉ

2) pokud elyt vypájíte, potom je situace zcela jiná - máte možnost použít celou řadu univerzálních či specializovaných měřáků. Bohužel, situaci nám komplikuje skutečnost, že elyt se chová "jako živý" - před očima nám bude měnit své vlastnosti. Výsledek je, že PRVNÍ MĚŘENÍ BUDE VŽDY S NEJHORŠÍM VÝSLEDKEM, naopak při každém dalším měření se budou vlastnosti zlepšovat. To je prostě dáno samotným principem elytu. A vyhodnotit výsledky měření - co je ještě OK a co už ne - to opět vyžaduje určitou praxi a zkušenost.
    Pokus: změřte (vypájený) elyt - a zapište si změřenou hodnotu. Potom jej "NAFORMÁTUJTE". Jak se to dělá? jednoduše - přes velký odpor připojíme elyt na napájecí napětí o hodnotě 1/2 až 2/3 jmenovitého napětí. Jak velký má být ten VELKÝ odpor? Asi tak, aby ELYTem tekl očekávaný ZBYTKOVÝ PROUD. Pokud budeme nyní měřit napětí na elytu, zjistíme, že se pomalu zvětšuje - elyt se nabíjí. Po nějaké době (minuty až hodiny - dle stavu elytu) se napětí na elytu vyrovná s napětím napájecím a vlastnosti elytu se změní natolik, že následné měření jeho hodnoty/vlastností se bude od toho prvního lišit ne o procenta, ale často i řádově.
    A mimochodem - v reálném provozu dochází téměř k tomu samému - při zapnutí zařízení jsou elyty v tom nejhorším stavu - po několika minutách (desítkách minut, hodinách) se může jejich stav zlepšit téměř na úroveň nového kusu. Při vypnutém zařízení se naopak stav elytů postupně zhoršuje - druhý den mohou být opět někde na nepoužitelné úrovni.
    V praxi se to projevuje tak, že starý počítač zapneme - sice se točí ventilátory apod., ale nic se jinak neděje - POČÍTAČ NENABÍHÁ. Pokud ho v tomto "mrtvém" stavu necháme zapnutý nějaký čas (deset minut, hodinu) a potom ho zresetujeme - EJHLE ZÁZRAK ! Počítač se normálně nastartuje.
PROČ?
Protože (stejně jako u předchozího pokusu) došlo v průběhu času k naformátování ELYTů (a jejich podstatnému zlepšení vlastností) a při dalším pokusu o start počítače je už vše TÉMĚŘ OK - ELYTy elytují - a obvody ve zdroji a na základní desce se tak dostaly do správného pracovního režimu.
    Pochopitelně - další den už bude zase všechno špatně - vlastnosti elytů se opět vrátily na nefunkční hodnoty - počítač je nutno opravit (ať už výměnou vadných ELYTů, nebo náhradou celé základní desky). Výše uvedený postup je tedy vhodný buď pro demonstraci celého procesu, respektive v rámci záchrany dat apod.
(dosáhneme toho, aby to celé "ještě pár hodin fungovalo").
Jo - a chcete aby to fungovalo co nejdéle ? PAK POČÍTAČ NEVYPÍNEJTE A NECHEJTE HO ZAPNUTÝ - MOŽNÁ TAK POJEDE JEŠTĚ CELÉ MĚSÍCE.

Což je také důvod, proč nejspolehlivější je to zařízení, které je v provozu nepřetržitě (servery).

Možnosti u vypájených elytů máme nakonec jenom dvě:
- budeme se orientovat čistě VOKOMETRICKY - takže budeme nahrazovat "nafouknuté, bouchlé" elyty
- nebo - pokud už elyt vypájíme, pak se nezdržujeme jeho měřením, ale rovnou ho měníme za nový.

Proč?
To je jednoduché - každý elyt (bez výjimky) stárne - a pokud už ho máme venku, pak nemá cenu pájet se zpátky s tím starým, ale rovnou ho měníme za "čerstvý".
A z ekonomického hlediska - račte se podívat na ukázku z ceníku:

A pak ještě jedna poznámka - ELYTY STÁRNOU !
Že jsem to už říkal?
a několikrát?
tak ještě dodávám, že nestárnou jen ty zapájené do desky, ale bohužel i ty, co máme někde v šupleti připravené na pozdější výměnu. A když to tam nějakou dobu (pár let) leží - pak to po otevření krabičky může vypadat tak, jako by se tam promíchaly nové i použité součástky. Omyl ! To jen některé z nich zestárnuly o něco rychleji...

A teď další otázka do milionáře - co s těmi elyty ze šuplíku uděláme?

1) použijeme všechny (vždyť jsou přece nepoužité - a tudíž zcela určitě dobré)
2) probereme je - ty nafouklé vyřadíme, ty dobře vypadající použijeme
3) vyhodíme všechny - ty nafouklé jsou jasně vadné, a ty ostatní - i když se ještě nenafoukly - jsou stejně staré a tím pádem (díky stáří) taky stejně nekvalitní

A vyhodnocení testu?

jednak - žádná odměna vás nečeká
druhak - nespoléhejte ani na přítele na telefonu, ani na nápovědu publika - PŘEMÝŠLEJTE
a do třetice - ten kdo hádal něco jiného než tu správnou třetí možnost BY ZASLOUŽIL ZA UŠISKA - PROTOŽE CELOU DOBU NEDÁVAL POZOR !!!

A pro příště - doporučuji - na sáček se zakoupenými elyty si napište/nalepte datum (alespoň rok) zakoupení. A pokud vidíte, že to tam leží už několik roků - lituji - raději ekologicky ZLIKVIDOVAT.

A otázka poslední:

Tak vyplatí se vyměňnovat elyty nebo ne?

Odpověď není rozhodně jednoduchá - nebo chcete-li - vyžaduje to zkušenost a taky trochu přemýšlení.
Např. u základní desky nacházím běžně 20, 30 i více elytů. Pokud je několik vadných - mohu očekávat, že by to chtělo vyměnit všechny. Při ceně 5-10Kč za jeden to vychází na pár stovek (za opravu staré desky - a podaří se to vůbec? a jak dlouho ještě bude fungovat?) a to nemluvím o té pracnosti - dva tři elyty, to ještě beru - ale 20? 30? na tom strávím celý den !!! a nakonec mi to za pár měsíců klekne tak jako tak !
    Takže - NE !! velká oprava (s výměnou všech elytů) se nám vážně nevyplatí. Na druhé straně - ty dva tři nafouklé nebo vyteklé elyty - to za pokus rozhodně stojí (tedy za předpokladu že si "tykáme" s mikropájkou a nemáme s pájením problém). To pak prezentuje náklady pár korun, práci na pár minut - a pokud se zadaří, tak máme naději že nám deska bude ještě pár měsíců fungovat - minimálně do doby, než pořídíme novou a počítač zrekonstruujeme.

    Další kategorií jsou ta zařízení, která nejsou plná elytů, ale ve kterých jsou třeba jen ty dva tři elyty ve zdrojové části. To je třeba příklad Giga-switche pro ethernet. Pokud takový switch "umře", pak se nám nový hned kupovat nechce - u zančkového výrobku je to přece jen tisícovka. Přitom stačí obvykle výměna pár elytů a zařízení je opět několik roků funkční. Stejně tak se často podaří oživit třeba reproduktory, monitor nebo TV - zde všude máme naději, že zde budou jen dva tři elyty ve zdrojové části a po jejich výměně bude zařízení opět pár let fungovat.

NAOPAK - u ATX zdrojů situace zdaleka tak růžová není.
Jednak - elyty zde jsou trochu větší (a tudíž dražší) a jejich výměna nás může klidně vyjít na pár stovek.
A druhak - u zdrojů doporučuji neriskovat - elyty obvykle odejdou tak po 5-8letech a v té době už má ATX zdroj nárok na důstojný pohřeb v elektroodpadu.
Ono totiž za třetí - pokud takový zdroj nakonec definitivně odejde, dokáže při tom vzít do věčných lovišť s sebou i veškerou ostatní elektroniku - MB, HDD, CPU, RAM - a to je potom fakt hodně blbej špás...

A mimochodem - o tom, že se ve zdroji nemá hrabat osoba "nezasvěcená" - tedy ta, co nemá vyhlášku 50 - to už jsem tady snad říkal, nééé ?