Kubova vila v Řečkovicích na Gromešové 1
Umístění
vily je na naprosto nemožném místě. Ze dvou stran ji obklopuje frekventovaná
silnice, která zde tvoří dlouhou zatáčku. Ze třetí strany byla postavená
rychlostní komunikace. A navíc na východní straně je železniční trať a Řečkovické
nádraží je jen asi 100m daleko. Klidu zde tedy moc není a snad právě proto
je objekt prázdný. Podle mě by ale celou záležitost dokázaly vyřešit některé
drobné stavební úpravy (trojitá skla v oknech, zvuková izolace atd.)
Na druhé straně - dopravní dostupnost vynikající. Sjezd z dálnice je 50m
od baráku, zastávka městské dopravy přímo před domem, nádraží coby
kamenem dohodil (jen je potřeba se více rozmáchnout), na dvoře garáže a parkování pro několik vozů.
Sídlo firmy jako vyšité.
Celkový pohled jasně říká, že to není žádná drobná vilka, ale obrovské reprezentační sídlo. Dříve tu byla umístěna mateřská školka, kde shodou okolností před 50 lety začínala pracovat Marcelčina maminka. Již tento pohled působí monumentálně - přitom je nutné si uvědomit, že přízemní okna vůbec nevidíme, ta jsou skryta za mohutnou zdí, stejně tak jako garáže na levé straně.
Mohutná vstupní brána již nese stopy rzi, ale po vyčištění a opětovné natření bude opět fungovat jako monumentální vstup do objektu.
Za oprýskanými okny už asi dávno nikdo nebyl...
Abych mohl nafotit garáže, širokánské vstupní schodiště a přízemní okna musel jsem zvednout foťák vysoko nad hlavu.
Stejně tak obtížně se fotil i pohled na zadní část budovy, která má okna do zahrady. Vysoká zeď opravdu spolehlivě chrání před zvědavými pohledy kolemjdoucích a člověk pak až doma zjistí, co vlastně vyfotil (na mrňavém displeji foťáku vidím svýma dalekozrakýma očima jen úplný kulový...).
A ještě jednou zvedneme foťák nad hlavu - tentokrát pohled až ze samého konce zahrady, která je opravdu obrovská (a zcela neudržovaná). Na levém okraji fotky se táhne oblouková zeď zahrady, která je kupodivu v perfektním stavu.
A na závěr trochu poodstoupíme - takže celkový pohled na zahradní zeď s vilou v pozadí.