Tak mi poslali zachráněná data z disku.
Ale moc spokojenej nejsem.
Proč ?
No - ono to není jaksi všechno - nějaké soubory tam postrádám !

    A že jsem tak smělý - co jste doufal že vám v té firmě zachrání ?
No přece - všechno, jak jinak !
    Tak v tomhle bude ten problém. VŠECHNO je totiž poněkud abstraktní pojem, něco jako NEKONEČNO nebo třeba VĚČNOST. Každý o tom mluví, ale reálně si to představit neumíme.
To jsou jen řeči - ať mi prostě zachrání všechny soubory, které jsem tam měl - a hotovo.
    Fajn - a že jsem tak smělý - kolik jich bylo ?
No - tak to já samozřejmě nevím...
    A jsme u toho - jste majitel disku a nevíte to. A kdo to má tedy vědět ? Protože ten počet nikde zapsán není...

    Tedy prvně - abych nestrašil - existuje určitá kategorie záchran, kde prakticky všechny adresáře i soubory "vidím" a vše další je jen otázkou času a vynaložené práce. Tady problém nebude.

    Potom je tu druhá - řekněme opačná kategorie - systém adresářů se zhroutil a všechny soubory se z nich "vysypaly". Tady pak mám soubory řekněme na jedné velké hromadě - navíc promíchané "užitečné" soubory s naprostým balastem. A zákazník mi pak vyčítá: A proč jste zachraňoval tohle - to jsem už přece dávno vymazal - to tam nechci. Jenže já na té hromadě nerozeznám, co jste vymazali úmyslně a co zmizelo jaksi samo. Takže obnovujeme všechno, co tam je - i to dávno smazané. (Totéž - tedy obnovení i dávno smazaných souborů - ostatně platí prakticky vždy). A ten "balast" o kterém mluvím - na každý "užitečný" soubor (dokument, fotku apod.) připadají desítky, možná stovky či tisíce souborů které vám už k ničemu nejsou. Např. TMP soubory (což jsou takové poznámkové papírky, které si Windows při práci neustále vytváří - a o pár minut později jsou už naprosto k ničemu). Nebo poznámky o procházených internetových stránkách (pokud počítač nečistíte, bude tam vše za posledních pár roků). Nebo různé mezivýsledky antivirových programů - zvláště výživná kategorie. Potom všechny soubory, které patřily vašim programům (a bez toho, že programy opět regulérně nainstalujeme jsou teď úplně k ničemu). A samozřejmě - všechny soubory, co patřily do adresáře Windows (a nyní jsou také zbytečné - Windows je prostě nutné znovu nainstalovat). A pro vaši představu - Win7 takových souborů obsahuje asi 100.000 ! A Win10 dokonce asi tak 300.000. Celkově je běžné, že na té "hromadě" leží asi tak MILIÓN SOUBORŮ - a já z nich mám vytřídit pár stovek nebo tisíc dokumentů, mailů a fotek, které opravdu potřebujete.
    A nemůžete mi ty soubory poskytnout ? já si to tam už najdu sám ! Ale jasně - samozřejmě všechny ty soubory dostanete - jen se obávám, že vám k ničemu nebudou. Pokud z toho nic nevyberu já, pak vy toho tam taky moc nenajdete. Chybí vám totiž jednak letité zkušenosti a pak - promiňte - taky tzv. sicflajš (tedy schopnost sedět u toho hodiny a hodiny). Je to jako když Popelka přebírala hrách. A tak zatímco já u toho opravdu dokážu ty hodiny a hodiny sedět, všichni zákazníci kteří se o to doposud pokusili se během několika minut vzdali. Ono stačí mít na hromadě ten MILIÓN SOUBORŮ a už nevíte kde začít. A teď si ještě představte "chuťovku" když se v rámci havárky ztratily jména souborů, přípony i data vytvoření - a dokonce mnohdy nesedí ani velikosti souborů.

Tohle je ukázkový příklad. Všechny soubory mají stejnou příponu CHK (obnovený soubor).
Všechny mají stejné datum a čas (což je datum, kdy byla záchrana provedena).
Ze jména souboru taky nic nepoznáme - to bylo vygenerováno systémem (původní název se ztratil).
A že mají všechny stejnou velikost - 32 768Bytů - tomu asi taky nevěříme.
Tak - a hledej, šmudlo ! A Popelko - přebírej hrách !!

    Ale vraťme se k těm - řekněme opravdu problematickým - záchranám:

    Při této záchraně je disk špatně čitelný, snažíme se data postupně obnovovat/dešifrovat a díky tomu se nám obvykle postupně vynořují jako z mlhy obrysy adresářů a v nich jednotlivé soubory a postupně jich přibývá - jen ty mlhy se nám nikdy úplně nerozptýlí a my nikdy nemáme jistotu, jestli tam někde ještě něco není. A záchranu ukončujeme, až když nic dalšího nemůžeme najít. Promiňte že to popisuji takhle básnicky, ale ono to fakt celkem odpovídá realitě. 
    Anebo - při jiném druhu záchrany - vidíme všechny soubory, ale jsou nečitelné (což je ve skutečnosti báječné - alespoň vím, kolik mi toho zbývá). A my během první části záchrany (která trvá třeba 10 hodin) obnovíme 50% souborů. Bezva ! ještě dalších 10 hodin a jsme hotoví !! Vážně? Houbeles ! Během dalšího týdne postupně obnovíme dalších 30% - to už máme celkem 80% zachráněných dat. Máme pokračovat dál ? možná zachráníme ještě dalších 10% - ale bude nám to trvat třeba další měsíc nebo dva. Stojí těch dalších 10% dat za tolik práce ? a bude zákazník souhlasit s tím, že za těch dalších 10% zaplatí 10x víc než za to, co se zachránilo doposud ?
    V těchto případech se prostě nikdy nedostaneme na VŠECHNO - těch 100% je nedosažitelných. Čím dál pokračujeme, tím víc se práce zpomaluje. Je to jako na vyčerpaném rýžovišti zlata - na začátku vybíráme z písku celé zlaté valouny, ale jak je to postupně probrané jsme časem vděční za každou mrňavou zlatinku - to je taková ta zlatá šupinka, co je jich do gramu stovka. A tak jako zlatokopové jednou od toho naleziště utečou (něco tam sice pořád je, ale nevyplatí se to) stejně tak i při záchraně dat musíme jednou říct - konečná, dál se nepokračuje.

Za úspěšnou záchranu dat se obvykle považuje hranice 90%.

    Prosím, nechápejte to tak, že když dosáhnu těch 90% tak to zapíchnu a končím. Tak to není. Ale když se už celý proces záchrany zpomalil natolik, že další úspěšně přečtené soubory nepřibývají - a já toho mám víc než 90% - tak je prostě čas pomalu skončit.
    Jsou i jiné hranice ? Ano

některé firmy (zvláště u náročných záchran) používají hranici 80%.

    A popravdě - s tou definicí "úspěšné záchrany" by měl být srozuměn i zákazník.

A co když s tím nesouhlasím? co když chci opravdu všechno ?
    Předně - už jsem vysvětloval, že to VŠECHNO obvykle nejde. Navíc - většina souborů na disku je ve skutečnosti balast, který pro vás již nemá vůbec žádnou cenu. A za jeho záchranu byste zaplatil nejspíš zbytečně horentní sumu.
Ale když mě tam chybí opravdu důležitý soubor ?! který opravdu nutně potřebuji !
    Ježíšmarjá - tak proč to neřeknete hned ? všechno je přece na domluvě. V této fázi - odborně nazývané DATA MINING (čili dolování dat) mám například 1000 doposud nepřečtených souborů - a učiním 10 pokusů tyto soubory přečíst - tedy 10x zkusím přečíst 1000 souborů - to máme 10 000 pokusů - což bude trvat několik hodin. A při každé té serii tisíce pokusů třeba 1 soubor úspěšně přečtu. Výsledek sice dost ubohý, ale aspoň maličko se posouváme kupředu. A vy říkáte že potřebujete přečíst konkrétní soubory ? a znáte jejich jména ? tak se do toho pustíme. Nebudeme zachraňovat VŠECHNO - ale jen těch vašich řekněme 5 souborů. A když použijeme stejných 10.000 pokusů - jen tentokrát cílených na to, co je pro vás opravdu důležité - tak to by v tom byl čert, aby se nám to nepodařilo.

    Samozřejmě - jsou i případy, kdy zákazník přinese vadné medium a chce zachránit jen ten jeden konkrétní soubor (většinou diplomku - tyhle soubory se ztrácejí výlučně večer před tím, než to má jít do tisku). Pak samozřejmě neřešíme žádná %, ale jdeme cíleně po požadovaném souboru.

    Z toho co jsem napsal je snad jasné, že měl pravdu můj nebožtík tatínek, který zastával názor, že

LÍNÁ HUBA - HOLÝ NEŠTĚSTÍ

aneb jak říkám já

NA DOMLUVĚ ZÁLEŽÍ

     Takže až k nám přinesete disk na záchranu - neříkejte, že hrozně spěcháte, nemračte se na mě, že z vás tahám informace, do kterých mi nic není - raději spolu proberme celou situaci - jak to bude, když půjde všechno jako na drátkách a naopak - pokud to nepůjde zrovna ideálně, tak jakou si připravíme krizovou variantu. A nebojte se zavzpomínat - kolik toho na tom disku je, jaké adresáře (a jak se jmenují), které soubory jsou pro vás důležité a které ne (většinou zachraňujeme hlavně fotky a ouha - tenhle zákazník má právě fotky zálohované, takže se soustředíme na něco jiného.

    Pardon - jak to tedy je? Jednou říkáte, že budete zachraňovat všechno a podruhé, že si mohu vybrat. 
Tak co teda platí?
    No - pokaždé něco jiného, to záleží na způsobu poškození disku. A je na mě zjistit, jak to bude právě u vaší zakázky. 
A navíc - možná to ani nebudu vědět při přebírání zakázky, ale třeba až další den. Ale nebojte se - nenechám vás v tom, určitě se domluvíme. Přinejhorším se ještě jednou sejdeme, já vám ukážu předběžné výsledky a na jejich základě se domluvíme co dál.

    A nemůžete prostě zachránit VŠECHNO bez dalšího domlouvání ?
    Samozřejmě můžu (tedy v některých případech - záleží na povaze závady) - ale pak budu možná zachraňovat zbytečnosti, které nepotřebujete - a vás by to vyšlo zbytečně draho.

Hele - fakt mě nechte dělat mou práci - já vím nejlíp co a jak, aby byl zákazník spokojený.

    Ještě bych se vrátil k tomu pojmu "úspěšnost záchrany" - respektive k těm 90%. Řada zákazníků má prostě strach, aby nebyli podvedeni, aby jak se říká "nenalítli". A právě proto chtějí mít předem zaručená nějaká kriteria a pevně domluveno, za co vlastně budou platit. Což je ale zároveň velmi problematické. Předesílám - odhadnout předem, jak celá záchrana dopadne - to je sice možné na základě předchozích zkušeností - ale žádná jistota tady není, můžu jen zopakovat, že každý případ je jiný.

    Ale dobře - budeme brát za bernou minci těch 90% dat. Jenže - jakých 90% ?
má se jednat o počet souborů ?
nebo o zachráněné gigabyty ?               mezi tím je totiž obrovský rozdíl !!

    Příklad: máte na disku 1000 fotek (každá má 1MB) a 10 filmů (každý má 2GB). A já vám z toho zachráním všechny fotky. Na počet souborů je to 99% úspěšnost. Báječné. Ale zákazníkovi se nechce moc platit a tak reklamuje: 
Z celkového objemu dat (1000x1MB + 10x2GB = 21GB) bylo zachráněno 1000 fotek, ty ale zabírají jen 1GB - takže vlastně záchrana jen 5% dat = NEVYHOVUJÍCÍ.
    No jak říkám, nikdy se nedá zachránit úplně všechno - a vy bazírujete na těch gigabytech ? Fajn, takže tentokrát zachráníme ty filmy - 10 filmů zabírá 20GB, tím pádem jsme zachránili 95% - perfektně splněno. A zákazník odchází s pláčem domů - ty filmy si přece mohl zadarmo stáhnout někde z internetu - a ze svých milovaných a oplakávaných fotek přitom nemá ani jedinou.
    A třetí příklad (zcela běžný) - na disku máte vše: fotky, DOC a XLS a PDF soubory, poštu, možná účetnictví - a taky Windows a programy. A během záchrany - jak na potvoru - se podaří zkopírovat (zachránit) ty Windows i všechny adresáře s programy (nic z toho samozřejmě pro vás nemá vůbec žádnou cenu, tohle se přece musí všechno instalovat z instalačních souborů, CD nebo DVD nebo z flešky) - ale ty "vaše" soubory se obnovit nepodaří. Přitom - co se týká těch gigabytů - Windows i programy jsou velké - opravdu jsme zachránili 90% GB - SPLNĚNO. A co se týká počtu souborů ? zachránilo se asi tak 1 milion souborů - těch vašich (stále ztracených) bylo "jen" 1000 - úspěšnost dokonce 99,9% !!! No tak proč pláčete ?

    Aby bylo jasno - tohle je opravdu jenom příklad - JÁ PŘECE NEMOHU OVLIVNIT, KTERÉ SOUBORY SE ZACHRÁNÍ A KTERÉ NAVŽDY ZMIZÍ V HLUBINÁCH NEKONEČNA.

MOHU TO ALE CELKEM DOBŘE PŘEDEM ODHADNOUT.

(předem = někdy ihned, někdy druhý den, někdy za 2 týdny !!)

    Představte si situaci – mám před sebou disk, na kterém jsou „tvrdé“ chyby. Jak vznikly? Různě – například čtecí hlavička tvrdě přistála a všude tam, kde se dotkla povrchu plotny, vyryla do něj stopu = vydřela do něj místo, ze kterého magnetickou stopu se záznamem prostě „seškrábla“. Tohle je samozřejmě neopravitelné – kde nic není, ani čert nebere – tady nezafunguje žádná zázračná technologie. 
    Další možnost – došlo k přehřátí disku a na některých místech ploten tak došlo k demagnetizaci materiálu – tato místa již nejsou schopna magnetickou informaci uchovat. A konečně – varianta nejběžnější – disk je již příliš starý, vlastnosti citlivé vrstvy se časem zhoršily a záznam se z nich ztrácí (případně ani nový záznam nelze vytvořit). 
Závěr:

Při mechanickém poškození disku
se musíme smířit s tím, že přijdeme o určité % dat.
 

    Otázka je, kolik těch ztracených dat bude. Následující příklad je upraven tak, aby se to „dobře počítalo“ – proto budeme předpokládat, že všechny typy souborů mají stejnou velikost. To sice v praxi bude trochu jinak, ale v průměru tahle statistika plně odpovídá.
    Řekněme, že začneme zachraňovat fotky. Fotka má v průměru velikost 2MB a při záchraně 1000 fotek se nepodařilo přečíst (bylo nenávratně poškozeno) 10 fotek. To je ve skutečnosti vynikající výsledek – ztratilo se jen 1% - naopak úspěšnost je 99% !!!

    Budeme pokračovat – chceme (ze stejného disku) zachránit videa natočená na mobil. Je jich celkem 100, každé má 100MB. Otázka zní – kolik jich dokážeme zachránit ?
    Pokud předpokládáte, že úspěšnost bude opět 99% (a tím pádem se ztratí jen jedno video), pak vás musím zklamat. Výsledek bude podstatně horší. Proč?
    Počítat musíme zcela jinak. Při zpracování fotek se v celkovém rozsahu 2GB vyskytlo 10 chyb – v přepočtu 5chyb/GB. Předpokládejme, že stejnou chybovost můžeme očekávat i na zbytku disku. Tím pádem – 100x video – každé 100MB = celkem 10GB. A pokud na 1GB připadá 5chyb, tady jich můžeme očekávat celkem 50. Při stovce souborů a 50-ti chybách bude tedy polovina souborů poškozených (= nepůjdou přehrát) – úspěšnost 50%. Jak je vidět, u těchto větších souborů nám úspěšnost rapidně klesla (a to při jinak stejných parametrech, na stejném disku jako v minulém případě). A co se s tím dá udělat? NIC !!! rýha, vydřené nebo odmagnetované místo - to se žádným způsobem opravit nedá, tady prostě už žádná data nejsou.
    Ještě horší situace nastane při kopírování filmů. Řekněme že film má asi 1GB – a řekli jsme si že na každý GB připadá průměrně 5 chyb = není tedy pravděpodobné, že by se v jednogigovém filmu nějaká ta chyba nenašla – očekávaná úspěšnost 0% !!!

    Co z toho vyplývá pro praxi ?
    Pokud se u disku s tvrdými chybami podaří zachránit většina fotek, pak se smiřte s tím že vaše domácí video bude mít mnohem menší úspěšnost záchrany a vy budete rádi, když se podaří zachránit aspoň zlomek. Přitom – čím větší soubory točíte, tím menší úspěšnost při záchraně.
    A co se týká vašich filmů – tady jsou obvykle pokusy o záchranu vcelku zbytečné – přes veškerou snahu o záchranu (a spoustu ztraceného času) bývají výsledky naprosto zoufalé.
    A co tak XLS nebo DOC nebo PDF soubory (Excel, Word, Adobe Reader) ? Tak tady se naopak jedná o malé soubory – obvykle desítky kilobytů – a tím pádem se úspěšnost jejich záchrany dá očekávat ještě mnohem lepší než u fotek.

Tak co, už vám z toho začíná jít hlava kolem ?

    Pokud ano, tak vám něco poradím - i když předem upozorňuji, že tahle rada bude zprvu vypadat opravdu kaciřsky a mnohým z vás se nebude líbit:

    Jistě, pokud s tím budete souhlasit tak jaksi ztrácíte nad celým procesem kontrolu a "vydáváte se na pospas mému rozhodnutí". To je samozřejmě pravda. Ale na druhé straně - věřte mi, že se v těchto věcech vyznám a mám s tím letité zkušenosti, Ne, nejsem neomylný. Ale většinou jsem úspěšný - a o to vám jde.

    A nebudou vám hrozit takové chyby, jaké se nedávno dopustila jedna zákaznice. Měla u mě disk na záchranu dat a byl to "běh na dlouhou trať" - data z disku se kopírovala asi dva týdny. Pak zákaznice přišla a že prý: Jak dlouho budu ještě čekat ? Vysvětloval jsem jí, že proces kopírování je někde na 92% - tak že ještě 1-2dny, budu mít v ruce kompletní obraz jejího disku a pak už zbývají jen hodiny závěrečných prací. Nesouhlasila. Podívejte se - měl jste to tu dva týdny a vůbec nic jste s tím neudělal, nejspíš ste se na to ani nekouknul - tak já vám nevěřím že to teď najednou dokážete za další dva dny. Je vidět, že nabízíte něco co vůbec neumíte - tak mi ten disk laskavě vraťte, já ho odnesu kamarádovi, on mi to udělá zadarmo. Už to hledal na internetu a říkal, že to není žádnej problém, že to tam našel - kopírovat data z disku trvá jen pár minut.
    Ten pán si to asi trochu popletl. Ono totiž kopírování dat z celého disku trvá spíše řadu hodin - rozhodně ne minuty. Což ale platí u disku, ne kterém chyby nejsou. U vadného disku musíme počítat spíše s několika dny - a v tomto případě dokonce týdny. Ale pán své verzi věřil a postupoval tvrdošíjně dál. Prvně zjistil , že disk nejde přečíst (to se mohl zeptat předem). Našel ale několik "snadných postupů".
Prvně - nedostatečné mazání ložisek. Namazal - nepomohlo. Naopak - olej (kvalitní - do šicího stroje) se dostal dovnitř, kompletně zasral (pardon) plochy disku a hlavičky - místo aby se vznášely - se tím olejem přilepily.
Takže druhá možnost - odmastit plochy. K tomu bylo nutno disk rozebrat. Což se ale musí umět - existují totiž dvě možnosti::
1) rozdělat disk tak, abych z něho mohl vyjmout magnet (opravdu velmi silný) a použít ho na ledničku. Na to mi stačí patřičné šroubováky a další nářadí + trocha šikovnosti.
2) rozdělat a opět smontovat disk tak, aby mohl i nadále fungovat. Tak tohle už zase taková sranda není. Na tohle potřebujete nejen velmi specializovanej (a drahej) vercajk, ale taky ruce a šikovnost hodináře - a tím už se asi každý chlubit nemůže. Jo - a doufám - máte doma bezprašnou komoru ? (to je taková ta drobnost tu za 100.000, tu za milionek) - jinak stačí jediný mikroskopický zrníčko prachu a hlavy disku jsou v háji.

    Asi není potřeba jít do detailů - ten známý dokázal disk dokonale zničit a paní si pak k nám přišla stěžovat, že to prý byla všechno naše vina - ten její známej se přece tak snažil a všechno si to našel na tom internetu a když se mu to nepodařilo - tak to jsme jim asi ten disk museli úmyslně zničit my.

Takže - důvěřujte raději odborníkům.

Lidem, kteří "to chtějí zkusit - ono na tom nic složitýho nebude" taky nesvěříte operaci slepýho střeva...
A budete mít život mnohem snadnější.