Jihomoravská stepní květena je výběžkem velkého stepního území pannonského (velká nížina maďarská a vídeňská pánev) a je vázána na jižní okraje kopců a pahorkatin. U nás se střídají stepní porosty s dřevinami, a proto je označujeme jako lesostepi. Stepi a stepní porosty jsou u nás ochuzeny o některé druhy. Většinou jsou zde zastoupeny jen odolné a méně náročné druhy, které ještě snesou chladnější podmínky severního výběžku pontické květeny.
Jejich zastoupení je vázáno na různé geologické podloží, půdní typ, vlhkost, expozici atd.
Nás bude především zajímat lokalita "Tábor", na skalách z permských slepenců v údolí řeky Rokytné u Moravského Krumlova a obce Rokytné. Řeka si zde při své pouti vyhloubila v slepenci hluboký kaňon. Permské údolní stěny se vlní v meandrech, které jen znásobují romantický dojem tohoto území. Slepencové skály nahoře přecházejí v plošinu, která je přikryta sprašovými hlínami a jen tu a tam vystupuje zvětralý slepenec. Tato lokalita v zátiší Českomoravské vysočiny sice do plochy je nevelká, ale je bohatá na přirozené stepní druhy. Nalezneme tu nejednu botanickou vzácnost. Druhová rozmanitost je podmíněná malým množstvím srážek, vhodnou expozicí svahů a v neposlední řadě vhodným podložím.
Rokytenský slepenec je složen z valounků devonského vápence a kulmských drob, které
jsou spojeny železitým tmelem. Proto zde můžeme nalézt druhy kalcifilní vedle
silicifilních.Podklad je mělký, výhřevný, většinou písečný, až kamenitý. Na slepencových skalách se
vyskytuje celá řada teplo a suchomilných lišejníků. Na horních plošinách při větší hloubce spraše roste dub pyřitý s teplomilnými křovinami, dřínem, řešetlákem, skalníkem a brslenem.
Jarní nástup květů zahajuje záhy z jara kvetoucí křivatec český, mochna písečná se zlatožlutými květy, koniklec velkokvětý, kosatec nízký a písečný, rozkvétající dříny a celá garnitura stepních druhů. Nalezneme tu druhy vápencových podkladů i mateřídoušku ranou, rozchodník bílý, tolici rozprostřenou, zlatožlutý pryskyřník illyrský s šedivými listy,kuřičku štětinkatou - drobně bíle kvetoucí a jiné.
Na křemenitých nebo neutrálních podkladech nalezneme: devaterku rozprostřenou se žlutými květy, dvouřadec pozdní, strdivku sedmihradskou s válcovitým květenstvím, ostřici drobnou, žlutě kvetoucí lnici kručinkolistou,česnek žlutý a česnek horní s fialovými květy a dužnatými listy, diviznu brutnatou s fialově červenými květy a další. Na zastíněných skalách ve vlhčích místech určitě objevíme stinné druhy, které zde nalezly svůj útulek. Jsou to především: lomikámen vždyživý s růžicí listů a bílými květy, pěchava modrá - tráva s namodralými klásky, hvozdík sivý s tmavě červenými květy a starček ladní s překrásnými oranžovými květy různých odstínů.
Z typických rostlin pro tyto slepence je řeřišničník srstnatý, ladoňka dvoulistá, pískavice
thesalská, modřenec hroznatý, dvouřadec pozdní, třemdava bílá, třešeň křovitá. Zajímavé
jsou také druhy s výskytem i na pálavských kopcích: kavyl vláskovitý a péřitý, tolice rozpro-
střená, lipnice cibulkatá a jiné.
Lesostepní květena na jižní Moravě pomalu mizí a pro její zachování pro další generace
z důvodů vědeckých i estetických jsou některé nejvýznačnější stanoviště a lokality
chráněny jako přírodní rezervace. Ochrana stepní i ostatní květeny má velký a
důležitý praktický význam. Rostliny nám vymezují poměrně přesně oblasti vhod-
né pro pěstování kulturních rostlin v zemědělství, ale uplatní se i při typologii
v lesním hospodářství, protože jsou citlivými ukazateli stanovištních podmínek
(půdních, klimatických i biotických). Je proto nutné chránit nejen význačné
stepní celky, ale i jednotlivé vzácné druhy naší flóry.
Ing. JAN VYSLOUŽIL
